Marie nemá blog

Takový trošku oddychový dílek, a já se konečně probírám do nové nálady, protože už jasně vidím děj této povídky. Nechci aby byla moc dlouhá, ale ani nechci skončit po dvaceti dílech, takže to vidím na zlatou střední cestu a rýsuji si děj na konec. V příštím díle bude zas trochu Jessicy, a pak rozhodující narozeniny Aileen, na což jsem docela sama zvědavá, pokud má Aileen volnou ruku ve zvaní hostů... ;) :D ______________________________________________________________________________________ "Stejně se musíme všichni ve čtvrtek vidět." "Jo to jo, ale na to pivo večer bych pak nemohl, proto jsem to řekl." "Ještě spí?" zeptá se Tom, když v potemnělém autě nevidí do obličeje zachumlané Aileen na zadní sedačce. "Myslím, že," pootočí se Bill za sebe, "spí." "Hm, tak to aspoň zaspí, a zítra bude fit." "Vyhoď mne prosím doma, a já přijedu hned, jak budu moct." "Jasný," přikývne na plán svého bratra, a odveze ho k

Já, rozená optimistka , se musím přiznat, že mám poslední dva dny ponurou náladu. Nechci psát, nechci číst!, nechci nikde výletovat, nechci se s nikým bavit,... ze včerejší párty jsem otrávená odešla s důvodem, že ráno musím vstávat a lhala jsem ,... Snad jen ta hudba a jídlo se mi ještě neprotiví. A vůbec nevím, proč si myslím, že to někoho zajímá..? Myslím, že potřebuji na spravení nálady něco přesně takového ♥ A skleničku vína.

Jako při poslední povídce , mne napadlo sem vložit songy, které mne při této povídce inspirují, či povzbuzují při psaní. (Paradoxní, že to vydávám v době, kdy mne to moc mega nakopnout nechce! To se ale poddá...). Vřele doporučuji si přečíst text k Bushidově Aaliyah ( > text <) - song, který napsal pro svou prvorozenou dceru (ano, nápadně podobné jméno Aileen :D) - song, který mne nejvíce donutil k tomu tuto povídku napsat. A protože jí prostě miluji :) __________________________________________________________________________ 1. Anna Naklab (ft. Alle Farben, YOUNOTUS) - Supergirl > youtube 2. Drake - Hold On, we're going home > youtube 3. Tokio Hotel - Covered in Gold > youtube 4. Adel Tawil - Zuhause > youtube 5. David Bowie - Lazarus > youtube 6. Philipp Poisel - Wie soll ein Mensch das ertragen > youtube 7. Imagine Dragons - Shots (Broiler Remix) > youtube 8. Justin Bieber - Love yourself > youtube 9. Major Lazer (ft. Ellie Goul

Logicky následuje rozhovor s Tomovým terapeutem. Snad trochu příjemnější počtení po přechozím dílu to bude ;) _____________________________________________________________________________________________ Ráno: "Sakra!" otevře Tom prudce oči na posteli a okamžitě pozvedne hlavu, aby dohlédl na čas na svém digitálním budíku. To, co ho donutilo intuitivně se probudit a rychle nastartovat tělo, byl pocit, že zaspal. A dnes si opravdu nemohl dovolit zaspat. Když však z neonově červených čísel vyčte, že měl být již půl hodiny na cestě, dojde mu, že to nebyl jen pocit, ale že je to holý fakt. Okamžitě proto vyskočí na nohy, bez ohlížení si začne oblékat kalhoty, a cestou do koupelny si ve sprintu obleče triko. Poté si vrazí kartáček s pastou do pusy, a pokusí se obléct si ponožky, což ale po tak rychlém vstávání není úplně jednoduché, jak myslel. S mírným klopýtnutím proto vběhne do pokoje Aileen, kde ho vše ale přinutí zpomalit, když spatří její andělskou tvářičku spokojeně oddech

Nemohla jsem jinak. A jen tak mimochodem, jo dala jsem si za tenhle díl facku ;) ___________________________________________________________________________________ "Vážně, byli jste zpátky v LA?" pokračují ve vyprávění o tom, o co Jessica všechno přišla, když s nimi nebyla. "Jo, hlavně upřímně, nemohl jsem s ní být tady sám." "To asi chápu," vydechne Jess, upije ze svého drinku a krátce ho pohladí po stehně. "A taky to bylo výhodnější být tam s ní schovaný. Protože to byly útoky docela ze všech stran, a bylo úplně nejjednodušší zdrhnout. Aileen si nepamatuje z téhle doby pravděpodobně vůbec nic, ale třeba lžu." "Možná, že by vás překvapila a pamatuje. Alespoň byla na začátku hnedka ušetřená všech těch otravných lidí. A tady už je to v Německu v pohodě?" "No, nemůžu říct, že v pohodě. Ale tím, že jsme se odsud krátce na to odstěhovali, a nikdo o tom místě moc neměl tušení, jak moc dobře víš, tak po návratu jsme se sem v klidu mohli

Tohle je tak strašně krásný pohled, že si na to musím dát ještě skleničku vína. Tedaaa, chci říct vína, jako hroznového... a jasně že nejím hroznové víno ze skleničky, ale z misky. Takže ještě misku hroznového vína, a třeba je uvidím méně rozmazaně. Jo a ještě něco, strašně ráda lžu a vymýšlím si. A možná právě přesně proto poslouchám tuhle ulhanou kapelu už tak sakra dlouho! Změny mezi těmito fotkami? Praticky žádné :D Já se taky moc nezměnila za tu dobu. Snad jen víc piju... :D

Upřímně, Tom teď neví kam se sebou, a nebo je to pouze tím, že se z něj stává v přítomnosti Jessicy někdo jiný? Každopádně to bude tak či tak dlouhý večer... ;) ____________________________________________________________________________________ O dva dny později dopoledne "Dobré ráno. Alespoň přinejmenším oba vypadáte, jako když jste právě vstávali," prohlédne si s úsměvem Bill Toma s Aileen. Zavře za sebou dveře od auta a vydá se otevřít kufr, aby si tam ti dva mohli uložit svá zavazadla. "Čau," vzmůže se Tom, avšak se zívnutím. Aileen jenom s lehkým úsměvem zamává. "Aileen, mohla by ses vrátit do chodby pro tu tašku, o kterou jsem tě požádal, abys vzala?" "Hmm," ozve se ne zrovna nadšeně, ale po odevzdání svého batůžku Tomovi, a výměně pohledu s ním, jí dojde, že nemá na výběr a proto se pro tašku opravdu vrátí. "Dobře, tak dobré asi ne," usoudí Bill, a jen lehce pokrčí rameny prohlížejíc si svého bratra. "Ale ne," zívne si

Tak přesně za tohle ho miluju! :D Stále zůstat profesionál! :D B: "And...and..Gustav! Man! Ich kriege überall Flecken hier!" T: "Hehe...Käse." B: "So whatever." :D Za to Tom, nemůže bránit trochu svého ubohého bratra, který bude mít všudy mastné fleky?! Ne, on se tomu musí přihlouple usmívat a ještě víc retardovsky prohlásit: "Sýr!" :D No jo, já jdu zavolat do práce, že nutně musím dojet do léčebny, že asi dneska a následující zbytek mého život už nedorazím. So whatever.

Tomuto dílu nedávám moc naděje, že se bude líbit :D Ale slibuji, přijdou lepší... ;) ___________________________________________________________________________________ Teprve po dvou dnech, kdy se Bill vrátí z New Yorku, dokáže se spojit s Tomem, aby v klidu probrali vše, co se za jeho přítomnosti událo. Alespoň po telefonu, než se budou moci zase vidět osobně. Jindy by odletěl s ním, ale tentokrát chtěl dodržet slovo, a být s Aileen co nejvíc, co mohl. A hlavně, dneska mu přislíbila návštěvu Jessica, a proto se rozhodl, že těch pár chvilek času, co na ně má, musí využít. "A jaká byla reakce od Aileen?" "No, bylo to takový delší a zapeklitý, docela se toho ještě bojím, ale už to nezvrátím." "Nepochopila to?" "Hm, to říct nemůžu, pochopila to docela skvěle, ale stejně jsem nervózní z toho, až ve skutečnosti Jessicu fakt uvidí. Ta reakce může být úplně jiná. Jsem mega nervózní." "Mega nervózní? Vsadím se, že se to nevyrovnám tomu pocitu, když

Ale vážně, jak se na sebe dokáže dívat denně do zrcadla?! Jak dokáže odolávat tomu, aby se do sebe nezamiloval? Miláček :) ♥ Oprava, on se vlastně miluje už dávno. Neodolal. Nikdo není už proti němu odolný. Svět může klidně skončit, tahle infekce nemá protilátku. A nefugnuje ani, když řekne tu největší pitomost na světě a vy u toho musíte trapností vzdychat a protáčet očima :D Ne, ani tehdy si nemyslíte, že je to retardík , protože u toho stále vidíte jeho tvář... Ach jo. :D

Trocha pohledu do minulosti... :) Příjemné počtení. __________________________________________________________________ O den později: "Vyhrála jsem!" "To není už možný, musíš podvádět!" zamračí se hraně Tom. "Jsem prostě šikovná," pokrčí Aileen nevinně s úsměvem ramínky. Pak ale oběhne stůl, aby si sedla na pohovku vedle Toma a jemně ho na utěšení pohladí po dlani. "Ale příště zas vyhraješ třeba ty." "No nevím, moc štěstí ve hře teda nemám," vydechne na to zoufale Tom, ale pak si s úsměvem vysadí Aileen na klín. "Princezno, myslíš, že mě můžeš teďka chvilku poslouchat?" "Hm," přikývne hned na to a Toma si zblízka prohlédne. "Ty jsi z toho smutný?" "Ale ne," usměje se, "jen jsem se tě chtěl na něco zeptat." "No, tak jo, tak se zeptej," přikývne na to rozvážně Aileen. Tom se odvážně nadechne, a už méně odvážně vydechne. "Chtěla by jsi poznat maminku?" "No a ty víš,

Hezký čas s novým dílem, přeji ;) _______________________________________________________________ Toma ani tolik nepřekvapí, když za dveřmi najde Billa s Dogym v náručí. Větším překvapením je, že ho za dveřmi najde usměvavého, ba dokonce rozzářeného. "Dobré ráno, myslel jsem, že máš klíče." Bill, aniž by čekal na vyzvání, vejde dovnitř a vydá se automaticky do kuchyně. "Jak vidíš, mám plné ruce," obhájí se a když za ním Tom vejde, s úsměvem si ho prohlédne, "dobré ráno." "Plný ruce čeho, kromě něho?" převezme si Dogyho do náruče a lípne mu polibek do srsti. "Doufám, že jsi ještě nesnídal, mám toho tady hromadu!" "A ten úsměv?" "Jaký úsměv? Mám jen veselý den, nemůžu se..," začne Bill větu, ale nepodaří se mu jí rozvést, protože ho zarazí Tom tím, že k němu přijde a zvedne mu krapet sluneční brýle z očí. "Veselý den s kocovinou? Co se děje?" "Nic a nemám kocovinu. Já jenom… mám veselou náladu." Pok

Takové dlouhé dokončení večera a začátek rána. Původně tam fakt měla být trochu jiná myšlenka, ale moje hlava zase nespolupracovala s prsty a tak z toho vzniklo to, co z toho vzniklo. A proto tu je a bude se snad líbit. Za dveřmi už je č. 15... :) _____________________________________________________________________________________ Hned na to se ale Tom usměje a ovine svou paži kolem jejího pasu. "Ne, vážně, jsme příšerní oba dva, jsme pomalu na léčení." "Musíme zmizet dřív, než si rozmyslím, že tě chci mít jen pro sebe." "Nikomu se nerozdávám," ohradí se hnedka Tom zvesela, ale protože chtěl pro tuhle chvíli navrhnout to samé, tak se nijak nebrání, když se Clara začne zvedat. Nespouštějíc paži z jejího pasu toho využije k tomu, aby ji mohl lépe navést svou cestou. "Ale my..," započne Clara větu, plnou pochyb, když dojdou k výtahu jedoucím do garáží. "Jedeme dolů." "Tome," zasměje se prozatím nevyděšená jeho rozhodnutím, &quo