Put your heart on repeat 18.
Upřímně, Tom teď neví kam se sebou, a nebo je to pouze tím, že se z něj stává v přítomnosti Jessicy někdo jiný? Každopádně to bude tak či tak dlouhý večer... ;)
____________________________________________________________________________________
O dva dny později dopoledne
"Dobré ráno. Alespoň přinejmenším oba vypadáte, jako když jste právě vstávali," prohlédne si s úsměvem Bill Toma s Aileen. Zavře za sebou dveře od auta a vydá se otevřít kufr, aby si tam ti dva mohli uložit svá zavazadla.
"Čau," vzmůže se Tom, avšak se zívnutím. Aileen jenom s lehkým úsměvem zamává. "Aileen, mohla by ses vrátit do chodby pro tu tašku, o kterou jsem tě požádal, abys vzala?"
"Hmm," ozve se ne zrovna nadšeně, ale po odevzdání svého batůžku Tomovi, a výměně pohledu s ním, jí dojde, že nemá na výběr a proto se pro tašku opravdu vrátí.
"Dobře, tak dobré asi ne," usoudí Bill, a jen lehce pokrčí rameny prohlížejíc si svého bratra.
"Ale ne," zívne si opětovně Tom, vyhlížejíc Aileen, "jen jsme málo spali. Řeknu ti to v autě."
"Myslel jsem, že se těšíte jako já," zkusí Bill zjistit příčinu jejich nevyspání, již po nastartování auta.
"Já se moc těším," obhájí se hned na to Aileen, "a taťka určitě taky. Že jo, tati?"
"To se ví, že se těším. Ale nejprve se těším, až se trochu vyspíme v letadle."
"Myslíš tu hodinu a půl letu?" zpochybní jeho naději ihned Bill.
"I to nám momentálně stačí," pousměje se Tom, a opře unaveně svou hlavu o sedadlo.
"Museli jsme si balit věci dneska ráno a museli jsme kvůli tomu brzo vstávat. Protože jsme nechtěli balit včera," vysvětlí Aileen s širokým úsměvem.
"Protože jste lenoši," zasměje se tomu Bill.
"Ne, ne. My jsme včera byli dlouho vzhůru, a včera jsme už byli dokonce na letišti, když už byla venku úplná tma."
"Co jste dělali v noci na letišti?"
"To je tajemství," zachechtá se najednou energie plná Aileen.
"Hm, tak si to vaše tajemství tedy nechte!"
"Ne, tak já ti to tedy řeknu. Byla tam u nás na návštěvě Clara. Strejdo, víš kdo je Clara? Tati, ví strejda, že známe Claru?"
"Vím kdo je Clara," pousměje se Bill, "a copak dělala u vás na návštěvě?"
"To bylo srandovní! Já jsem jí řekla, ať přijede a pak jsme si hráli celou dobu."
"Tak počkej, Aileen, jsem v tom ztracenej," zasměje se Bill a jemně šťouchne do Toma, aby upoutal jeho pozornost. Ten se ale jen pousměje, a svůj pohled na bratra nestočí.
"Ale vždyť to říkám. Ona volala taťkovi, a já jsem jí řekla, aby přijela. A tak přijela a hráli jsme spoustu her. Ona je legrační. A mohli jsme zůstat všichni vzhůru, protože musela letadlem jet.. kam tati jela?"
"Letěla, pokud letadlem," opraví jí ihned Tom, "do Londýna."
"Do Londýna, a ono je to kousek od toho, kde budeme teďka my, a tak prý přijede za námi. Teda přiletí."
"Přiletí za námi? Páni."
"A budeme spolu nakupovat."
"No ve Francii, to je jasné. To se k vám přidám," přitaká jí na to hned Bill.
"Jo, jen ještě nevím, kde na tohle všechno vezmu čas," povzdychne si Tom.
"Takže fajn večer?" napojí se Bill ihned na novou vlnu, když si po chvilce jízdy všimne, že se Aileen zavírají oči.
"Jo, bylo to fajn. Jen jsme se dostali domu nejprve v půl jedné a už teď vím, jak špatný nápad to byl."
"Myslíme oba z toho letiště, že jste se vrátili, že jo?"
"Odkud asi jinud? Aileen byla doma, myslíš jako, že jsem jí tam nechal přes noc samotnou?"
"No ne, tak co já vím," uchechtne se Bill.
"Jak, co ty víš? Na co hned myslíš? I kdybys slovy fajn večer myslel něco jiného, což ty samozřejmě myslíš, tak to hned zapomeň. Aileen šla spát až fakt v době, kdy jsem šel já."
"Ale já to tak nemyslel," začne se smát Bill, "tak alespoň jste si pohráli."
"Buď raději zticha," zavrtí nad ním pobaveně Tom hlavou.
"No ale," nadýchne se Bill po salvě smíchu nového vzduchu, "přiletí za námi, to je hezká zpráva. Jen abychom to fakt stihli někam narvat do času."
"Ta za prvé, přiletí jen za námi," začne nanovo Tom, a stočí se, aby si podal láhev vody ležící po boku Aileen, "ty nic nikam do programu rvát nemusíš. A za druhé řiď, nebo jsem z tebe nervózní."
"Jsi ze mě nervózní?"
"Bille," nadechne se Tom, ale v tu chvíli začne vyzvánět Billův telefon.
"To je Olli," podá Tomovi svůj telefon a zkontroluje ve zpětném zrcátku Aileen.
"Tak?" dožaduje se hned Bill přetlumočení hovoru, když Tom telefon odloží.
"Sjeď u té další benzínky, Oliver s Tobim jsou teprve někde za námi. Prý je to na letišti plný a Georg zatím čeká v autě."
"To tam s ním není nikdo?"
"Jo, Raffael, ale čekají na nás, ať nevzbuzují zbytečně podezření."
"Ach jo," vydechne jen Bill, "už nechci tyhle bojovky na letištích a veřejných místech. Vážně se mi po tom ani nestýskalo."
"Princezno," otočí se hnedka Tom na usínající Aileen, "potřebuju, abys mi ještě neusnula. Za chvilku jsme na letišti."
"Jenomže mě se spinkat chce," zívne si a unaveně si Toma prohlédne. "A strejda zastavuje!"
"Jo, musíme tu chvilku počkat, ale i tak jsme za chvilku tam. Napij se hlavně, ať tě to trošku probere. Slibuju, že hned pak se budeš moct vyspat, až budeme v letadle."
"Stejně jí budeš muset vzít do náruče, přece jí nenecháme jít skrz letiště."
"Já ještě nevím," zavrtí hlavou Tom, natahujíc se k Aileen, "nejraději bych se na to…"
"Trochu optimismu. Jak daleko říkali, že jsou?"
"Asi dva kilometry, dají vědět."
"Tati? Můžu už si dát ty bonbónky teda?"
"Jasně, že můžeš," věnuje jí úsměv a lehce jí pohladí po tváři, když jí rozepne mikinu.
"Na tohle fakt nemám už," zavrtí okamžitě Bill hlavou, jen co se dostanou do letadla.
"No, tohle ještě bylo docela v pohodě, až na ty dvě."
"Ty byly šílený! Doufám, že si z toho neodnese Aileen újmu," pousměje se Bill, když si ji prohlédne, jak se zájmem pozoruje děj za okýnkem.
"Toho se nebojím, ta v tomhle bude ostřílená," zasměje se tomu už Tom.
"Hele, a Clara tedy přiletí zítra?"
"Jop. Řekla, že vezme klidně Aileen pod svá křídla, aby nemusela všude se mnou. Což, jak musíš uznat, má výhodu dvojitou."
"Je mi to jasný," s pochopením a skrytým úsměvem Bill hned přikývne.
"Tati, a kde budou ty mraky?" otočí se hnedka na ně Aileen.
"To si chviličku počkáš. Zatím musíme vyletět dostatečně vzhůru, abychom jimi mohli vůbec proletět."
"A je mi pořád dobře. Takže třeba už můžu být v letadle."
"Třeba, Aileen. Třeba. Zatím jsme si skoro jen sedli."
"Já si myslím, že to bude dobrý," zavrtí hlavou Aileen v nesouhlas a vrátí pohled okýnku.
"No, za to se mnou to asi nebude dobrý."
"Proč? Je ti špatně?"
"Ale ne," zavrtí hlavou Bill, "jenom jsme se včera dohodli s Elorou, že se uvidíme, hned jak se vrátím. Pak totiž odjíždí. A já jsem jí na to kývnul. Nedokázal jsem říct, že ne."
"A v čem je problém? Čeho se bojíš nejvíc? Že děláš něco, co se nemá? Vždyť kolik jí je? Třicet? Třicet dva?"
"Třicet dva. Ale toho bych se ani tak nebál, jen prostě se bojím, že z toho bude problém právě mezi ostatními lidmi jako Joye a tak. Že třeba se toho domáknou, a že z toho vylezu jako ten, co to zničil. A.."
"No dobře, tak se jen bojíš toho, jak by na tebe koukali, kdyby se toho domákli. Chci jen říct, že ve dva a třiceti letech třeba už ví, co chce. A kdyby se to nikdo nedozvěděl, a bylo to jen mezi vámi, tak v tom přece žádný problém není. Takže se ptám znovu, čeho se bojíš nejvíc?"
"Nevím. Nevím, ale nedokážu jí říct ne, těším se na den, kdy jí zase uvidím."
"Tak vidíš," pokrčí Tom rameny ledabyle, "problémy, co mají řešení, se vyřeší, problémy, co řešení nemají, nemá smysl řešit, tak si s tím nelam hlavu. Nějak to bude. Zatím si jen užívej to tajemství."
"Tome, nejsem jako ty! Nedokážu dělat, jako by se nic nestalo, když prostě spím s někým zadaným."
"Jestli chceš, aby se to nikdo nedozvěděl, tak bych to zrovna takhle v letadle nekřičel."
"A vůbec, v tomhle se tě ptát nemůžu."
"Klídek, chápu, že z toho máš strach. Ale proč se bát předem? To si pak nedokážeš užít nic. Kdybychom se báli předem, nikdy nejsme tam, kde jsme."
"Asi máš pravdu. Jen jak se zbavit černého svědomí!"
"Na černé svědomí existuje jediná věc a to mít s ní prostě sex, a kašlat na všechno," dokončí Tom svůj proslov, ale cukající koutky ho prozrazují. Volnost jim dá až v době, kdy se rozesměje i Bill.
O tři dny později, večer:
"Už spí?" zeptá se Jessica, když Tom sejde po schodech z pokoje Aileen, a s lehkým výdechem si promne obličej.
"Hm, už bylo na čase."
"Kleslo jí to alespoň trochu?"
"Ani trochu, pořád třicet osm a půl," dosedne vedle Jessicy na gauč, a stočí k ní pohled s unaveným úsměvem.
"A jak dlouho jí ty horečky obvykle trvají?"
"Většinou maximálně dva dny. Myslím, že zítra to bude lepší."
"Budeme doufat," natáhne se pro svou skleničku s džusem, a přiťukne si lehce se stojící Tomovou skleničkou na stole. Hned na to se ale z horního patra ozve pláč, a oba se po sobě podívají.
"Tak nic, ještě nespí," zvedne se s výdechem a vydá se opět do patra.
"Zlato, je ti teplo, viď?" přisedne si k ní okamžitě na postel, a ačkoliv Aileen nevypadá, že by byla plně vzhůru, stáhne ji chladný obklad a sáhne ji na čelo. Ta se jen trhaně nadechne a s pevně semknutýma očima ze sebe stáhne deku. "To bude zase dobrý," šeptne těsně u jejího ucha a políbí jí do vlásků. Přinesu ti nový obklad."
Když ani tehdy Aileen nevypadá, že by se chystala protestovat, či mu odpovědět, vezme obklad a vydá se opět dolu, aby ho nově schladil. Pak si z lednice vyndá vychlazenou colu, vezme si k ní lžíci, a vrátí se k ní nahoru.
"Aileen, budeme tě muset posadit, zkusím ti dát lžíci ledové coly, ok? To ti třeba trošku pomůže," nečeká na reakci Aileen, a pokusí si jí vysadit na klín. Na to se mu dostane ale nelibé reakce a schování jejího obličeje do jeho hrudi. "Zlato, jenom to spolkneš, to není nic zlého." Konejšivě si jí drží v náručí do doby, než se Aileen trochu zklidní. S těžkým výdechem mu pohlédne do očí a teprve teď vypadá, že je plně probraná.
"Já vím, princezno, že je to otravný. Polkneš ale jen jednu lžíci a budeš moci zase spinkat, dobře? Mám tu pro tebe i nový obklad." Opatrně si nalije na lžíci vychlazenou colu, a ještě opatrněji ji zasune do připravené otevřené pusinky Aileen.
"Je to sladký," šeptne Aileen, a unaveně si opře opět hlavičku o jeho hruď.
"Přesně tak," pohladí jí Tom po zádech a ještě chvilku si jí nechá ve své náruči. "Zkus zase trochu spinkat, dám ti ten nový obklad, a zas bude trochu líp. Budu se sem chodit stále dívat, hm?" Aileen mlčky přikývne, položí se zpět do postele a nechá si od Toma dát nový obklad na čelo. Unaveně zavře oči a ztěžka vydechne.
"Spinkej, přijdu ti za chvilku obklad vyměnit," políbí jí ještě na tvář a zůstane jí hladit do doby, než si je jistý, že usnula.
"Tak do toho džusu potřebuju něco silnějšího," dosedne Tom s těžkým žuchnutím vedle Jessicy a vydechne.
"Copak, spí alespoň?"
"Hm, zase se jí podařilo usnout. Ona spí celkově dobře, vůbec s ní ohledně toho nemám problém."
"To bude mít po tobě, že ráda spí."
"No to asi jo, ale v jednom jsem nejhorší otec, a to že jí chápu, když se jí nechce vstávat. A nemám nikdy argument, proč by vstávat měla."
"Když říkáš nejhorší otec, dostala se k tobě ta zpráva o nejhorším otci?"
"Hm, Bill se jen zmínil. Ale mě je to fuk," pokrčí ledabyle rameny, a vstane, aby si došel pro láhev alkoholu, který by si mohl namíchat momentálně s džusem.
"Já vím, že je to trapný. Jen jsem se nad tím musela pousmát."
"Dáš si taky?" pozvedne láhev alkoholu, když odlije trochu sobě.
"Ráda," přikývne Jessica bez váhání.
"Obzvláště, když smíchají takový bláboly s nesmyslnýma fotkama dohromady."
"No, nesmyslný fotky, to nevím. Musel ses přeci někdy se všemi vidět, když ty fotky pořídili," řekne schválně Jessica, aby ohledně těch dalších rozpoutala diskuzi.
"Až na to, že na jedné z nich jsi i ty, musíš uznat, že nesmyslný jsou."
"A ty druhé dvě?"
"Tse, máš právo mě zpovídat?" prohlédne si jí Tom naoko pohoršeně.
"A tu co mám nejraději, a se kterou jsem nejvíc, tu tam zmíní jako tu nejvíc odstrčenou."
"Aileen. To je hezký, že o ní takhle mluvíš," usměje se Jess, a opře si lehce hlavu o rameno jeho paže, která je ledabyle natažená po celé délce opěradla gauče. "Závidím ti, že o ní víš všechno."
"Šanci jsi dostala stejnou," prohlédne si jí s lehkým úsměvem ve tváři, "ale proč to nezkusit s šancí novou."
"Vážně," vytáhne Jessica nohy nahoru, a sedne si naproti Tomovi v tureckém sedu, "prozraď mi, jak si se s ní dostal až tak daleko. Chápu, že to nebylo vůbec lehký, ale chci slyšet všechno! Všechno o vašem životě."
"To bude dlouhý večer," pousměje se Tom a s chutí upije ze svého drinku.
"A věnuješ mi ho?"
"Rád," přitaká, protože by si nyní velmi nalhával, kdyby řekl, že ho přítomnost Jessicy netěší, "beztak už s Aileen musím být doma, takže jsem rád, že tu jsi. Alespoň teď."
by Mintam
"To se ví, že se těším. Ale nejprve se těším, až se trochu vyspíme v letadle."
"Myslíš tu hodinu a půl letu?" zpochybní jeho naději ihned Bill.
"I to nám momentálně stačí," pousměje se Tom, a opře unaveně svou hlavu o sedadlo.
"Museli jsme si balit věci dneska ráno a museli jsme kvůli tomu brzo vstávat. Protože jsme nechtěli balit včera," vysvětlí Aileen s širokým úsměvem.
"Protože jste lenoši," zasměje se tomu Bill.
"Ne, ne. My jsme včera byli dlouho vzhůru, a včera jsme už byli dokonce na letišti, když už byla venku úplná tma."
"Co jste dělali v noci na letišti?"
"To je tajemství," zachechtá se najednou energie plná Aileen.
"Hm, tak si to vaše tajemství tedy nechte!"
"Ne, tak já ti to tedy řeknu. Byla tam u nás na návštěvě Clara. Strejdo, víš kdo je Clara? Tati, ví strejda, že známe Claru?"
"Vím kdo je Clara," pousměje se Bill, "a copak dělala u vás na návštěvě?"
"To bylo srandovní! Já jsem jí řekla, ať přijede a pak jsme si hráli celou dobu."
"Tak počkej, Aileen, jsem v tom ztracenej," zasměje se Bill a jemně šťouchne do Toma, aby upoutal jeho pozornost. Ten se ale jen pousměje, a svůj pohled na bratra nestočí.
"Ale vždyť to říkám. Ona volala taťkovi, a já jsem jí řekla, aby přijela. A tak přijela a hráli jsme spoustu her. Ona je legrační. A mohli jsme zůstat všichni vzhůru, protože musela letadlem jet.. kam tati jela?"
"Letěla, pokud letadlem," opraví jí ihned Tom, "do Londýna."
"Do Londýna, a ono je to kousek od toho, kde budeme teďka my, a tak prý přijede za námi. Teda přiletí."
"Přiletí za námi? Páni."
"A budeme spolu nakupovat."
"No ve Francii, to je jasné. To se k vám přidám," přitaká jí na to hned Bill.
"Jo, jen ještě nevím, kde na tohle všechno vezmu čas," povzdychne si Tom.
"Takže fajn večer?" napojí se Bill ihned na novou vlnu, když si po chvilce jízdy všimne, že se Aileen zavírají oči.
"Jo, bylo to fajn. Jen jsme se dostali domu nejprve v půl jedné a už teď vím, jak špatný nápad to byl."
"Myslíme oba z toho letiště, že jste se vrátili, že jo?"
"Odkud asi jinud? Aileen byla doma, myslíš jako, že jsem jí tam nechal přes noc samotnou?"
"No ne, tak co já vím," uchechtne se Bill.
"Jak, co ty víš? Na co hned myslíš? I kdybys slovy fajn večer myslel něco jiného, což ty samozřejmě myslíš, tak to hned zapomeň. Aileen šla spát až fakt v době, kdy jsem šel já."
"Ale já to tak nemyslel," začne se smát Bill, "tak alespoň jste si pohráli."
"Buď raději zticha," zavrtí nad ním pobaveně Tom hlavou.
"No ale," nadýchne se Bill po salvě smíchu nového vzduchu, "přiletí za námi, to je hezká zpráva. Jen abychom to fakt stihli někam narvat do času."
"Ta za prvé, přiletí jen za námi," začne nanovo Tom, a stočí se, aby si podal láhev vody ležící po boku Aileen, "ty nic nikam do programu rvát nemusíš. A za druhé řiď, nebo jsem z tebe nervózní."
"Jsi ze mě nervózní?"
"Bille," nadechne se Tom, ale v tu chvíli začne vyzvánět Billův telefon.
"To je Olli," podá Tomovi svůj telefon a zkontroluje ve zpětném zrcátku Aileen.
"Tak?" dožaduje se hned Bill přetlumočení hovoru, když Tom telefon odloží.
"Sjeď u té další benzínky, Oliver s Tobim jsou teprve někde za námi. Prý je to na letišti plný a Georg zatím čeká v autě."
"To tam s ním není nikdo?"
"Jo, Raffael, ale čekají na nás, ať nevzbuzují zbytečně podezření."
"Ach jo," vydechne jen Bill, "už nechci tyhle bojovky na letištích a veřejných místech. Vážně se mi po tom ani nestýskalo."
"Princezno," otočí se hnedka Tom na usínající Aileen, "potřebuju, abys mi ještě neusnula. Za chvilku jsme na letišti."
"Jenomže mě se spinkat chce," zívne si a unaveně si Toma prohlédne. "A strejda zastavuje!"
"Jo, musíme tu chvilku počkat, ale i tak jsme za chvilku tam. Napij se hlavně, ať tě to trošku probere. Slibuju, že hned pak se budeš moct vyspat, až budeme v letadle."
"Stejně jí budeš muset vzít do náruče, přece jí nenecháme jít skrz letiště."
"Já ještě nevím," zavrtí hlavou Tom, natahujíc se k Aileen, "nejraději bych se na to…"
"Trochu optimismu. Jak daleko říkali, že jsou?"
"Asi dva kilometry, dají vědět."
"Tati? Můžu už si dát ty bonbónky teda?"
"Jasně, že můžeš," věnuje jí úsměv a lehce jí pohladí po tváři, když jí rozepne mikinu.
"Na tohle fakt nemám už," zavrtí okamžitě Bill hlavou, jen co se dostanou do letadla.
"No, tohle ještě bylo docela v pohodě, až na ty dvě."
"Ty byly šílený! Doufám, že si z toho neodnese Aileen újmu," pousměje se Bill, když si ji prohlédne, jak se zájmem pozoruje děj za okýnkem.
"Toho se nebojím, ta v tomhle bude ostřílená," zasměje se tomu už Tom.
"Hele, a Clara tedy přiletí zítra?"
"Jop. Řekla, že vezme klidně Aileen pod svá křídla, aby nemusela všude se mnou. Což, jak musíš uznat, má výhodu dvojitou."
"Je mi to jasný," s pochopením a skrytým úsměvem Bill hned přikývne.
"Tati, a kde budou ty mraky?" otočí se hnedka na ně Aileen.
"To si chviličku počkáš. Zatím musíme vyletět dostatečně vzhůru, abychom jimi mohli vůbec proletět."
"A je mi pořád dobře. Takže třeba už můžu být v letadle."
"Třeba, Aileen. Třeba. Zatím jsme si skoro jen sedli."
"Já si myslím, že to bude dobrý," zavrtí hlavou Aileen v nesouhlas a vrátí pohled okýnku.
"No, za to se mnou to asi nebude dobrý."
"Proč? Je ti špatně?"
"Ale ne," zavrtí hlavou Bill, "jenom jsme se včera dohodli s Elorou, že se uvidíme, hned jak se vrátím. Pak totiž odjíždí. A já jsem jí na to kývnul. Nedokázal jsem říct, že ne."
"A v čem je problém? Čeho se bojíš nejvíc? Že děláš něco, co se nemá? Vždyť kolik jí je? Třicet? Třicet dva?"
"Třicet dva. Ale toho bych se ani tak nebál, jen prostě se bojím, že z toho bude problém právě mezi ostatními lidmi jako Joye a tak. Že třeba se toho domáknou, a že z toho vylezu jako ten, co to zničil. A.."
"No dobře, tak se jen bojíš toho, jak by na tebe koukali, kdyby se toho domákli. Chci jen říct, že ve dva a třiceti letech třeba už ví, co chce. A kdyby se to nikdo nedozvěděl, a bylo to jen mezi vámi, tak v tom přece žádný problém není. Takže se ptám znovu, čeho se bojíš nejvíc?"
"Nevím. Nevím, ale nedokážu jí říct ne, těším se na den, kdy jí zase uvidím."
"Tak vidíš," pokrčí Tom rameny ledabyle, "problémy, co mají řešení, se vyřeší, problémy, co řešení nemají, nemá smysl řešit, tak si s tím nelam hlavu. Nějak to bude. Zatím si jen užívej to tajemství."
"Tome, nejsem jako ty! Nedokážu dělat, jako by se nic nestalo, když prostě spím s někým zadaným."
"Jestli chceš, aby se to nikdo nedozvěděl, tak bych to zrovna takhle v letadle nekřičel."
"A vůbec, v tomhle se tě ptát nemůžu."
"Klídek, chápu, že z toho máš strach. Ale proč se bát předem? To si pak nedokážeš užít nic. Kdybychom se báli předem, nikdy nejsme tam, kde jsme."
"Asi máš pravdu. Jen jak se zbavit černého svědomí!"
"Na černé svědomí existuje jediná věc a to mít s ní prostě sex, a kašlat na všechno," dokončí Tom svůj proslov, ale cukající koutky ho prozrazují. Volnost jim dá až v době, kdy se rozesměje i Bill.
O tři dny později, večer:
"Už spí?" zeptá se Jessica, když Tom sejde po schodech z pokoje Aileen, a s lehkým výdechem si promne obličej.
"Hm, už bylo na čase."
"Kleslo jí to alespoň trochu?"
"Ani trochu, pořád třicet osm a půl," dosedne vedle Jessicy na gauč, a stočí k ní pohled s unaveným úsměvem.
"A jak dlouho jí ty horečky obvykle trvají?"
"Většinou maximálně dva dny. Myslím, že zítra to bude lepší."
"Budeme doufat," natáhne se pro svou skleničku s džusem, a přiťukne si lehce se stojící Tomovou skleničkou na stole. Hned na to se ale z horního patra ozve pláč, a oba se po sobě podívají.
"Tak nic, ještě nespí," zvedne se s výdechem a vydá se opět do patra.
"Zlato, je ti teplo, viď?" přisedne si k ní okamžitě na postel, a ačkoliv Aileen nevypadá, že by byla plně vzhůru, stáhne ji chladný obklad a sáhne ji na čelo. Ta se jen trhaně nadechne a s pevně semknutýma očima ze sebe stáhne deku. "To bude zase dobrý," šeptne těsně u jejího ucha a políbí jí do vlásků. Přinesu ti nový obklad."
Když ani tehdy Aileen nevypadá, že by se chystala protestovat, či mu odpovědět, vezme obklad a vydá se opět dolu, aby ho nově schladil. Pak si z lednice vyndá vychlazenou colu, vezme si k ní lžíci, a vrátí se k ní nahoru.
"Aileen, budeme tě muset posadit, zkusím ti dát lžíci ledové coly, ok? To ti třeba trošku pomůže," nečeká na reakci Aileen, a pokusí si jí vysadit na klín. Na to se mu dostane ale nelibé reakce a schování jejího obličeje do jeho hrudi. "Zlato, jenom to spolkneš, to není nic zlého." Konejšivě si jí drží v náručí do doby, než se Aileen trochu zklidní. S těžkým výdechem mu pohlédne do očí a teprve teď vypadá, že je plně probraná.
"Já vím, princezno, že je to otravný. Polkneš ale jen jednu lžíci a budeš moci zase spinkat, dobře? Mám tu pro tebe i nový obklad." Opatrně si nalije na lžíci vychlazenou colu, a ještě opatrněji ji zasune do připravené otevřené pusinky Aileen.
"Je to sladký," šeptne Aileen, a unaveně si opře opět hlavičku o jeho hruď.
"Přesně tak," pohladí jí Tom po zádech a ještě chvilku si jí nechá ve své náruči. "Zkus zase trochu spinkat, dám ti ten nový obklad, a zas bude trochu líp. Budu se sem chodit stále dívat, hm?" Aileen mlčky přikývne, položí se zpět do postele a nechá si od Toma dát nový obklad na čelo. Unaveně zavře oči a ztěžka vydechne.
"Spinkej, přijdu ti za chvilku obklad vyměnit," políbí jí ještě na tvář a zůstane jí hladit do doby, než si je jistý, že usnula.
"Tak do toho džusu potřebuju něco silnějšího," dosedne Tom s těžkým žuchnutím vedle Jessicy a vydechne.
"Copak, spí alespoň?"
"Hm, zase se jí podařilo usnout. Ona spí celkově dobře, vůbec s ní ohledně toho nemám problém."
"To bude mít po tobě, že ráda spí."
"No to asi jo, ale v jednom jsem nejhorší otec, a to že jí chápu, když se jí nechce vstávat. A nemám nikdy argument, proč by vstávat měla."
"Když říkáš nejhorší otec, dostala se k tobě ta zpráva o nejhorším otci?"
"Hm, Bill se jen zmínil. Ale mě je to fuk," pokrčí ledabyle rameny, a vstane, aby si došel pro láhev alkoholu, který by si mohl namíchat momentálně s džusem.
"Já vím, že je to trapný. Jen jsem se nad tím musela pousmát."
"Dáš si taky?" pozvedne láhev alkoholu, když odlije trochu sobě.
"Ráda," přikývne Jessica bez váhání.
"Obzvláště, když smíchají takový bláboly s nesmyslnýma fotkama dohromady."
"No, nesmyslný fotky, to nevím. Musel ses přeci někdy se všemi vidět, když ty fotky pořídili," řekne schválně Jessica, aby ohledně těch dalších rozpoutala diskuzi.
"Až na to, že na jedné z nich jsi i ty, musíš uznat, že nesmyslný jsou."
"A ty druhé dvě?"
"Tse, máš právo mě zpovídat?" prohlédne si jí Tom naoko pohoršeně.
"A tu co mám nejraději, a se kterou jsem nejvíc, tu tam zmíní jako tu nejvíc odstrčenou."
"Aileen. To je hezký, že o ní takhle mluvíš," usměje se Jess, a opře si lehce hlavu o rameno jeho paže, která je ledabyle natažená po celé délce opěradla gauče. "Závidím ti, že o ní víš všechno."
"Šanci jsi dostala stejnou," prohlédne si jí s lehkým úsměvem ve tváři, "ale proč to nezkusit s šancí novou."
"Vážně," vytáhne Jessica nohy nahoru, a sedne si naproti Tomovi v tureckém sedu, "prozraď mi, jak si se s ní dostal až tak daleko. Chápu, že to nebylo vůbec lehký, ale chci slyšet všechno! Všechno o vašem životě."
"To bude dlouhý večer," pousměje se Tom a s chutí upije ze svého drinku.
"A věnuješ mi ho?"
"Rád," přitaká, protože by si nyní velmi nalhával, kdyby řekl, že ho přítomnost Jessicy netěší, "beztak už s Aileen musím být doma, takže jsem rád, že tu jsi. Alespoň teď."
by Mintam
Mein Gott, se mi smazal rozepsaný komentář. Takže od znova:
OdpovědětVymazatUž se těším, až budu vstávat dopoledne, ne ráno, jak to musím dělat teď. Až já jednou dostuduju a budu muset chodit opravdu do práce, asi umřu. :D Mohla bych bydlet u Kaulitzů, jejich životní styl by mi vyhovoval - spát do tří, být vzhůru do noci. :D
Tom dělá takové tajnosti před Billem? Hm, to jsou mi věci! Jen by mě zajímalo, po kom má Aileen takové nadšení pro nakupování. To bude určitě po stejdovi Billovi. :D
Bill vyzvídá, ale nějak mi přijde, že toho Tom zase tolik vyzradit nechce, jako by si ten večer chtěl nechat jenom pro sebe. Však ať si ho pro sebe nechá, určitě se měl lépe než s Jess! *eghr* :D
Och, to oslovení princezno. ^^ Srdce mi roztálo! ♥ :) :)
Billova Elora. Na to jsem se těšila! :D Já nevím, co si Bill dělá vrásky. Je to přece jenom dospělá ženská a Tom má pravdu v tom, že by měla vědět, co chce. Tak ať si Bill užívá, když se mu nabízí. Ne? :D Žádný stres, Billouši kolouši. :D
Jééj, já se těšila na scény s Clarou a ty mi tam rovnou píchneš Jess. No dobře teda. :D
Joo, cocacolu na rozhoupaný žaludek taky používáme. :) Nejlepší řešení, až se nad tím člověk podivuje, co ten sladký sajrajt dokáže. :D
Oj, Tom si dává alkohol v přítomnosti Jess? Bojím se, aby toho bestie jedna nevyužila. I když se teď chová jako milá a zodpovědná ženská, ani trochu jí nevěřím, abys věděla. :D Ani trochu.
Ach bože, tolik se těším na nový díl, ale zároveň netěším, protože se obávám, co všechno může Jess zkusit a jak bude Tomovi dál blbnout hlavu. To je jasné, že pro ni má pořád slabost. Jen aby pamatoval, chlapec, i na to špatné, co udělala....
Už aby tady ten díl, já ho měla přečtený a uklidnila se, že Tom není hlupák. :D
Takže šup šup. :D