Druhý den: Kolem půl desáté dosedne Tom ve studiu k pultu ke zvukaři, aby si poslechl momentální Billovu přítomnost uvnitř nahrávací místnosti, když se mu rozezvoní telefon. Vyleze zpátky před dveře a hovor trochu s nervozitou zvedne, když uvidí na displeji, že hovor je ze školky. "Kaulitz, prosím?" "Dobrý den, pane Kaulitz. Tady Strasseová. Omlouvám se, jestli volám nevhod, ale Aileen není dobře, a od rána už dvakrát zvracela. Teď sice usnula, ale nevím, zda jí bude líp." "Ne nevoláte nevhod, přijedu si pro ni." "Jestli se vám to zrovna teď nehodí, tak je to v pořádku, jen je mojí povinností vám to oznámit, ale jinak jsem ochotná, pohlídat jí, než budete moci přijet." "V pořádku, děkuju. Zvládnu to, vyzvednu si ji," usměje se Tom, přeci už Aileen zná, že by stejně hned po probuzení chtěla k němu, nebo alespoň domů. "Dobře, tak zatím na shledanou." "Zatím." Hovor se na druhé straně ukončí a Tom s výdechem zaklapne te