Put your heart on repeat 6.

Po poznávání charakteru Toma, a Aileen, se snad konečně začne něco dít :D Užijte si to :-*
______________________________________________

Pondělí:

V pondělí už Tom ví, že bude perný den. Nejen že ve čtvrtek bude předávání hudebních cen, a že si dali za úkol do té doby přijít s kompletním budoucím hitem alba, ale hlavně má Aileen dnes velmi hyperaktivní den.
"Nemáš hlad?" optá se Tom s pohledem do zpětného zrcátka, při cestě ze školky. Aileen hned přikývne. "Paní učitelka mi říkala, že jsi nejedla. Vždyť těstoviny jíš vždycky."
"Ale ne ve školce."
"I ve školce. Co sis to zas usmyslela?"
"Nemám ráda těstoviny."
Tom vydechne s očekáváním, že do zítra určitě nebude mít ráda zas něco jiného. "Dobře, takže dnes ne těstoviny."
"A můžeme dneska vařit špagety? Ty ráda mám."
"Aileen, špagety jsou taky těstoviny."
"Ne, špagety jsou špagety. A ty já chci."
A nejspíš by sis po špagetách mohla jít lehnout, pomyslí si Tom již pro sebe.

---

"Najíš se, a půjdeme s Pumbou ven," zazní rozkaz, jakmile se za nimi zavřou dveře od studia.
"Ahoj," přivítá hned Bill Aileen nadšeným úsměvem a lehce jí pocuchá, načež ona vypískne.
"Ahoj, budu mít špagety," pochlubí se okamžitě.
"Tady je víc hladových krků," projde kolem s úsměvem Georg, a předá Tomovi vytištěný email od společnosti, která jim propůjčí techniku na čtvrteční vystoupení. "Chci jen, abys to viděl i ty, než to potvrdím."
"Ale nejdřív někdo musí zavolat Chrisovi, abychom měli všechno," dodá Bill.
"Ty máš ale dělat něco jiného," pousměje se Tom na svého bratra.
"Jo, ale čekám, až se to uvnitř připraví."

"Ukaž mi to taky, tati," zaprosí Aileen a už Tomovi z rukou tahá papír. "Přečteš mi to?"
"Přečtu, ale až si umyješ ruce. Půjdeš mi pomoct." Aileen se s úšklebkem odebere do koupelny. "Viděl jsem tě," upozorní jí hned Tom, když se z koupelny ozve smích.
Bill se ztratí za mikrofonem, a Tom v kuchyni, kam ho vzápětí doprovodí Aileen.
"S čím ti můžu pomoct?"
Tom se na ni otočí, aby jí řekl, co chce podat, ale hned na to se zarazí. "Proč jsi tak mokrá?"
"To ten kohoutek."
"Jasně, kohoutek. Kraviny zas děláš, že?"
Aileen se uculí a vyšplhá si na židličku. "Kraviny se neříkají."

Chviličku Aileen drží pozornost při pomáhání Tomovi s vařením, ale za chvilku už zas začne poskakovat po kuchyni.
"Kde je Gustav?" usměje se na Georga, který ovšem věnuje momentálně větší pozornost mobilu.
"Jel pryč."
"Kam?"
"Kupovat auto."
,,Sám?"
"Ne, jel s.."
"Aileen, rozliješ to!" zareaguje rychle Tom, když vidí pod jejíma rukama skleničku, která se naklání. Georg rychle pozvedne hlavu, raději mobil odloží a skleničku chytí. Dnes je skutečně k neuhlídání. Aileen tedy skleničku pustí a seskočí ze židle.
"Tak já půjdu za Billem."
Na to se Tom ale opět okamžitě otočí a odchytí jí při rozeběhu. "Nikam! Bill potřebuje pracovat."
"Tatííí! Nebudu ho rušit!"
"Budeš, musí tam mít naprosté ticho."
"Budu potichu."
"Ne, Aileen, počkáš tady. Víš moc dobře, jak to funguje."
"Ale já bych byla potichoučku. Úúúplně!" trucovně našpulí pusinku a posadí se zpátky na židli.

"Nemrač se, princezno, víš, že má taťka pravdu," usměje se smířlivě na ní Georg. Ta se ale rozhodne, že bude mlčet.
"Ona jen zas dlouho byla hodná. To mi mohlo dát znamení, že to je jen přechodné období," pousměje se Tom.
"Nepůjde mi to, dokud si nedám ty špagety, o kterých jsem tu slyšel," vejde rádoby zamračený Bill, ale hned na to se rozesměje.
"Vidíš Aileen, Bill je nakonec tady," okomentuje to Georg, jemně pletoucí z jejích pramínků malý copánek. Plně očekává, kdy mu Aileen cukne hlavou, a vynadá mu, aby přestal.
"Písknout a začnu u toho klidně i tancovat," usměje se Tom na poznámku o Billově žaludku.
"Já ale vím, že to pro nás uděláš rád," zazní vzápětí odpověď.
"Ty špagety jsou pro mě," ozve se do toho Aileen se stále trucovným pohledem.
"Oh tak to pardon. Pokusím se ti je nesníst," zkusí to Bill na ní úsměvem.
"Ne, budu je jíst jenom já!"
"Aileen, okamžitě toho nech!" zkusí to Tom s prozatím lehkým okřiknutím.

"Ale, ale, copak se děje že se mračíš?" poklekne před ní Bill.
"Protože je taťka na mě zlý."
"Copak ti provedl?" Tom jen protočí očima, ale mlčky raději pokračuje v přípravě špaget.
"Nechtěl mě za tebou pustit."
"Ale tam bys teďka stejně nemohla. To má taťka pravdu."
Aileen trucovně ale pokrčí rameny, což Billa už trochu donutí, neodpustit jí její nevinný výraz.
"Ne vždycky jde všechno, co si zrovna přeješ. Někdy ještě prostě musíš taťku poslouchat."
"Ani kdybych byla úplně potichoučku?"
"Ani kdybys byla úplně potichoučku."
"Hmm."

"Máš už tak velký hlad jako já?" zkusí tedy z jiného soudku Bill, a Aileen donutí tak přikývnout s již znatelným úsměvem.
"Slyšíš? Musíš si pospíšit," zasměje se Georg směrem k Tomovi. Ten jen s úsměvem zavrtí hlavou.
"Nemusím, to zlý tátové nedělaj."
"Ale ne tatí, nejsi zlý. Já jsem si vymýšlela," obrátí hned na to Aileen, když spatří Billův smutný výraz.
"No nevím, rozmyslím si to," oponuje nadále ale Tom.
"Prosím tě, nepřemýšlej dlouho. Já už mám hlad," zasměje se Bill.

"Aileen, kam jdeš?"
"Vyčůrat," usměje se ještě na Toma, než zmizí z kuchyně.
"Hlídáš jí kroky?"
"Dneska se mi jí nechce pouštět samotnou ani na záchod," vydechne Tom a vypne vroucí vodu se špagetami.
"Vždyť není tak roz...," než to Bill ale dořekne, Tom už se nadechne.
"Ne, vůbec není rozjívená! Jenom si dělá dneska všechno podle svýho. Měl jsi jí vidět ráno. Myslel jsem, že jí do tý školky budu muset odtáhnout, hned teda po tom, co stihla rozsypat kytku, když utíkala po schodech, když si zrovna nechtěla čistit zuby, protože nemohla najít kartáček, který ležel schovaný za pastou. Hned na to si pak pobrindala pastou celý triko, takže celej proces s oblíkáním znovu, a tohle tričko se jí nelíbilo, a tohle nemá zrovna dvakrát ráda, a tohle má obrázek, který dneska nechce...," Tom naznačí rukama obrovskou hlavu. Bill se uchechtne.
"Občas si tak říkám, že si děti raději nepořídím."
"Souhlas," zasměje se Georg, "ačkoliv není to kvůli Aileen. Ale od doby, co Sophie hlídala ty děti v tě školce. Já když slyšel potom ty příběhy!"
"Myslím, že Tom jedinej chudák neměl na výběr."
"Probíráte téma, ke kterému ani jeden nemáte pořádně co říct," doplní je Tom s úsměvem, ale krátce na to už je přestane poslouchat, protože už se zas hrozí nad tím, co Aileen ještě dneska stihne provést.

A protože se mu zdá, že už je i zbytečně dlouhou dobu v koupelně, rozhodne se jí vydat zkontrolovat. Když k tomu z koupelny ještě zaslechne smích, nedá mu to o to víc, neotevřít ty dveře. A hned na to taky musí vydechnout, aby nebouchnul rozčílením, když vejde. Všude kolem jeho nohou se totiž nachází rozmotaný toaletní papír.
"Aileen, tohle už nemyslíš vážně!"
"Ale...ale, když on se mi skutálel, když jsem si ho chtěla vzít, a jak spadnul, tak s ním spadnul i ten další."
"Jasně! Vlastně bych se ani nedivil, kdyby spadlo celé balení," s výdechem jeden sbalí, podá jí ho a okamžitě jí vyžene si umýt ruce a do kuchyně, mezitím co smotá ten druhý. Aileen si poslušně umyje ruce a spíše do kuchyně uteče. Bill už mezitím se zajímá o jídlo, takže to začne nandavat na talíře všem.

"Jé, strejdo, to bude pro mě?" zavěsí se hned pod Billa.
"Aileen počkej, nemůžu se hýbat. Jdi si sednout, hned ti to podám." To malé klíšťátko na jeho noze se ale ani nehne. Georg pohotovostně s pousmáním vstane a jednoduše jí od Billa odtrhne a posadí ke stolu.
"Ale..," chce zase vyskočit, když vejde Tom.
"Aileen, seď!" Ta jen vydechne a opře se o stůl, když před ní Bill položí talíř.
"Říká se děkuju," upozorní jí Tom, ale ta se jen s přikývnutím už pustí do jídla. Bill na Toma jen smířlivě mrkne a dá na stůl i zbytek talířů. Ten se sice s výdechem pustí do jídla taky, ale nespouští z Aileen pohled.

"Nejlépe bychom udělali, kdybys šla spát, když si nespala ve školce," nenechá si Tom tentokrát tu myšlenku pro sebe. Aileen si ho ale prohlédne a zavrtí nesouhlasně hlavou. "Já se tě ale neptal."
"Tatí! Říkal jsi, že půjdeme ven."
"A myslíš, že se mi s tebou dneska takhle někam chce, když zlobíš?"
"Ne, ne, nezlobím!"
"Neodmlouvej." Aileen se ušklíbne a strčí do pusy další sousto.
"Zdravím ve spolek," s úsměvem se v tu chvíli nakloní Gustav do kuchyně. Všichni mu s plnou pusou mávnou na pozdrav. Jen Aileen sebou začne na židli vrtět.
"Aileen, seď pořádně."
"Mohla bych.."
"Nemohla!" zavrhne Tom její plán, aniž by si jí vyslechl. "Až se najíš."
Na to konto Aileen s výdechem odsune talíř. "Já už nemůžu."

Tom si jí prohlédne a tentokrát mu už ani nepomůže, když se zhluboka nadechne.
"A dost!" vstane, čapne ji do náruče a za jejích protestů jí v koupelně umyje pusu. Pak dohlédne na to, aby se oblékla, sbalí vodítko, a přivolá Pumbu, aby mohli vyrazit.
"Ani jsem nedala Gustavovi pusu."
"To vydrží, až přijdeme."
"Hm, tak jo." Tom moc dobře ví, že je strašně ráda venku, a hlavně ví, že takhle by s ní kluci neudělali ve studiu vůbec nic. Doufá ale, že se mu podaří ji trochu unavit, jinak zešílí.
"Kam půjdeme?"
"Kamkoliv," upne Pumbovi vodítko, a ačkoliv ho stále pevně drží jako dohled, nechá Aileen, aby ho vedla i ona.

"Aileen, proč jsi dneska taková?" Na to jen ona pokrčí rameny a uculí se. "Nebaví mě taková hra," pokračuje proto Tom.
"Já vím," odpoví mu Aileen stručně a poskočí si. Hned na to ale zvedne prosebný pohled zpět na Toma. "Můžeme jít na to hřiště?"
Když jí to Tom odsouhlasí, spustí další salva otázek. "Tatí, za jak dlouho už budu spát u babičky?"
"Vždyť už jsem ti to říkal. Za 3 dny."
"A nemohla bych jet s tebou?"
"To už jsem ti taky říkal, je to na celý večer, takže nemohla. Spaní u babičky je ale taky fajn."
"Jo jo, to je, ale jen jsem myslela, jestli bych fakt nemohla jet s tebou."
"Budeš moct s babičkou koukat na to aspoň v televizi, jo?"
"Můžu koukat až do konce?"
"To uvidíme."
"Prosím, prosím. Strejda Bill tam bude taky? A bude tam zase zpívat?"
"Jestli půjde vše tak jak má, tak ano."
Aileen si pro sebe šťastně zatleská. "Řekneš babičce, že na to s ní smím koukat?"
"Jestli už budeš hodná..."
"Budu, slibuju." Tom se pousměje a konečně se pořádně nadechne vzduchu venku.

"Můžu vést Pumbu?" zeptá se Aileen při zpáteční cestě z hřiště v parku.
"Víš, že ještě nemáš sílu ho vést sama."
"Prosím," chytí se jednou rukou vodítka těsně za tou Tomovou, a druhou se snaží jeho ruku odstranit. "Jenom chviličku."
Spokojeně vydechne, když vidí, že Tom trochu povolí, ačkoliv ne úplně. Jenomže v tu samou chvíli Pumbu zaujme cosi na druhé straně silnice, vysmekne se oběma i s vodítkem a vyběhne přes silnici. Aileen si ale rozhodně nechce připustit, že pes proklouznul jí, a v tom samém mžiku se rozeběhne přes ulici za ním.
"Aileen!" vykřikne Tom, a ihned se vrhá za ní, jenže přeci jen je o pár vteřin pomalejší. Než stihne zareagovat, už slyší zvuk skřípajících gum a vidí jen hřívu blonďatých vlasů. Ne vlasy, které by patřily Aileen, ale vlasy, které patří jejímu strážnému andělovi, který jí ze silnice strhne.

by Mintam