Marie nemá blog

Tak zase po nějaké té době oprášit tuto rubriku. Je to sice již starší příspěvek, ale pořád ne tak starý jako já sama, takže stále dobré. Poslední dobou všechny články začínají slovem "aneb" :D, a jsou převážně jen o Tomovi :D Čím to bude? Nemohu si prostě pomoci, ale tento příspěvek z aplikace, mi od něho přišel hrozně sladký. Respektive, ne až tak sladký, jako sladce rozumný. Ano, čtete správně, pořád mluvím o Tomovi :D Tom, aneb jejich milované hlášení se k vegetariánství ;) Fan: Rozumím vašemu názoru na věc... Ale stále jím maso, mám ho ráda, a nejsem jako většina fanoušků, kteří říkají, že jsou vegetariáni, jenom protože jimi jste vy... Ale myslím, že je to skvělé, že tolik milujete zvířata :) Tom: Nechci vás lidi nabádat k vegetariánství! Každý by si měl udělat svůj vlastní názor... chci jen, aby každý znal pravdu a aby lidé, kteří jedí maso, se starali o to, odkud pochází... Zcela rozumím, že lidé milují chuť masa ;-) Tom se hned cítí dotčený :D Jak se hned brání, ž

Tohle je závěrečný díl této povídky, ke kterému přidávám i autentické video z živého koncertu Coldplay ;) Dodává to tomu lepší atmosféru. Doufám, že vás povídka i přes tu velkou spoustu dílů bavila až do konce a stejně tak doufám, že i závěrečný díl bude skutečným závěrečným dílem, který tuto povídku zakončí jak se patří. Příjemné počtení ;) ,,Mám příšerně suché ruce," postěžuji si v autě, při páteční cestě na koncert Coldplay. Vytáhnu z tašky krém na ruce a nechám se pozorovat pobaveným Tomem. ,,Co je?" máznu mu se smíchem krém na nos, ,,Nesnáším, když mám suché ruce." ,,Ty moje sušenko," okamžitě si krém z nosu odstraní, ,,dneska jsem tě ve škole viděl už minimálně dvakrát se mazat." ,,No tak mám asi suchý den," zachechtám se, ,,a vůbec, jak se máš na té nové škole?" ,,Tak jde to, akorát si furt nějak nemůžu zvyknout na mého spolusedícího. Neustále se maže krémem, zapisuje si z hodin naprosto každou kravinu, kterou profesor vypustí z pusy,…" za

...ale když vidím vlevo to okýnko s nápisem: Téma týdne je "Incest", mám nutkání napsat článek k tomu. Musím si pročíst nějaké příspěvky lidí. A teď opravdu nemyslím, kvůi twincestu, ten je smyšlený (leč krásný ;)). Nicméně dobře, budu se snažit někdy chovat dospěle :D Přeci jen, je mi už 20. Sice nejhezčí dárek bylo vůbec čistě jen to, že sem narozeniny mohla strávit v Německu, ale i tak mě potěšil dárek od mé "hostící" rodinky. A to dvacetiminutový let. Tak nějak ve stručnosti to vypadalo ;D Nelekejte se těch fotek se mnou, ty byly takto vyfoceny záměrně :D A krom toho sem absolutně nefotogenická a odpuzující :D (škoda jen, že to v létě nepůsobí na komáry!). Na tom ale nesejde, sejde na tom, že jsem měla tu čet vidět tudíž i Německo shora :) A můj nevětší sen se splnil pár dní předtím, a to ten, že sem se chtěla v super rychlém autě projet po německých dálnicích bez omezení, s nahlas puštěným dobrý německým rapem :D Mamka si trochu klepala na čelo, když sem jí to

♥

Tak tady ještě takový "ujasňující" dílek, jak jsem ho pro sebe nazvala, a příští pondělí (možná dříve?) ten očekávaný POSLEDNÍ 74. dílek... ;) ,,Slyšel jsi mě, když jsem říkal, že mi budeš muset věřit?" zeptá se Tom, když si ho vyděšeně prohlédnu. Vzal mne ke stájím a rozhodl se, že mi jednoduše ukáže, že můžu jet na koni. Jsem z toho dost nesvůj, ale zase nemohu říci, že bych Tomovi nevěřil. ,,Jasně, ale.." ,,Tak mi věř." ,,Jsi si jistý, že to chceš zkusit?" prohlédnu si z bezpečné vzdálenosti černého hřebce jménem Thady. ,,Když bych si nebyl jistý, tak bych tě sem nepřivedl. Krom toho, poslouchal jsi se někdy, když mluvíš o koních? Vždyť to je úplně láskyplný proslov. Neříkej mi, že kvůli jediný špatný zkušenosti na toho tvora zanevřeš." ,,Tome, já nevím, nejsem si jistý, většinou nedělám věci, kterými..," nedokončím to a jen vydechnu. ,,Zlato," usměje se, ,,budu na tom koni s tebou. A kdybych věděl, že nedokážeš překonat mnohé, tak bych t

Tohle se tu prostě musí zaznamenat :D :) Gustav, a zcela sám, bez okolních keců dvojčat :D A ještě 17.5. kdy měla maminka narozeniny. Ta kdyby věděla, že nějakej Gustav vůbec existuje, musela by být taky tak pyšná, že zrovna v tam významné datum vznikla tato nahrávka :D Mamka, která už celých těch 6 let v mém pokoji nazývá plakáty: "Ten černej (koukala by, že ten černej, už dávno černej není :D, a plus ty vousy, to by jí asi dostalo nejvíc :D), ten s dredama (éru copánků nezaznamenala a teď už zase její název má pravý význam :D), ten co má bundu, kterou za mých mladých let nosili kluci na diskotéku a taky Kotvald s Hložkem (Georg by asi koukal :D), a ten mrňavej s brejlema (a zrovna ten jí dal tak skvělý dárek k narozeninám :D)." Takže, o tom, že někdo jako Gustav existuje tuší, jen neví, který ten z těch čtyř názvů patří jemu :D Dobře, tolik toho zase Gustav neřekl, to už i já řeknu v sekundě více slov, než on :D, ale prostě právě proto je to tak významné :D Gustav: Zdravím

,,Vím, že jsem řekl odpoledne a je skoro večer, ale něco mi do toho vlezlo." ,,Andreas," doplním ho správně, ale pak pokrčím rameny a pokračuju, ,,ale vůbec to nevadí. Dal jsi mi alespoň vědět a já to chápu." ,,Jak víš, že Andreas?" ,,Slyšel jsem ho v tom telefonu." ,,Přišlo to nečekaně. Zlobíš se?" ,,Nemohl bych se přece zlobit, když na mě koukáš takhle," pousměju se, ,,a pak, není tak pozdě přece, stále je odpoledne, leč pozdní." Jdeme z předčasné večeře v jedné z místních restaurací a míříme ani nevím kam, ačkoliv cestu tudy znám. ,,Stejně nastal menší problém, protože nevím, na co jsem myslel, ale zapomněl jsem dárek pro tebe doma." ,,Dárek?" ,,Chtěl jsem ti ho dát teď, ale to bych nesměl být blbej." ,,Tome," zasměju se nad ním, ,,myslel jsem to tak, že nic víc nepotřebuju, než tebe. A pak, nevím co by mohlo být víc než to, co jsi mi oznámil ráno." ,,To se teprve uvidí," mrkne s úsměvem. Když naše společné kroky,

To tak rychle uteklo, mě se ještě nechce loučit s ZÄD...užijte si tento dílek ;) ,,Dobré ráno." Zaslechnu ten nejkrásnější hlas a hned pocítím, jak se mi udělá po těle dobře. Nemusím se ani otáčet, abych tušil, kdo nás poctil svou návštěvou před školou Nelly, kde se koná celý uvítací ceremoniál. ,,Dobré, Tome," opětuje mu pozdrav Gordon, když už Tomova ruka jemně stiskne tu mou a jeho rty mi dají uvítací pusu na tvář. ,,A co tady, taky dobré?" usměje se. Se spokojeným výdechem si ho prohlédnu. ,,Teď už lepší. Bál jsem se, že nedorazíš." ,,Přiděláváš si zbytečný nervy." ,,No ale mohlo se to stát," uchechtnu se. ,,Ty už jsi byl v Magdeburku, nebo tam nejdeš vůbec?" ,,Nejdu," mrkne na mne s úsměvem a já jen nervózně zaměřím pohled zpět na Nelly. ,,Koukni na Nelly," poukáže hlavou na to stvoření pyšně stojící v řade prvňáčků, ,,je o tolik menší a zvládá to bravurně." Jen se pousměju a nic k tomu nedodám. Všimnu si ale, že má Tom opět v ruce

To "RTL" v rohu je proč? Nezmeškala jsem něco? Zařekle jsem se, že nezveřejním žádnou z těch soukromých fotek, co se objevily. Ale tuhle jsem si prostě nemohla odpustit! To je takový skvost! :-* Nemám k tomu více slov, nemám! ♥

Nemohu si pomoct, ale vážně mi poslední dobou všechno kolm nich přijde jak z textu Freunde bleiben. Jako by Bill (možná) "nevědomky" zpíval o jejich budoucím já. Arschgesicht! Nimm' das nicht persöhnlich. :D Ne dobře, tohle k tomu nepatří, ačkoliv s propíchaným Billovým "Gesichtem" o tom někdy přemýšlím :D Spíš tu jde o Tomovy dredy, se kterýma, i přes ty pěkné (podle mne :)) conrows, zůstal kamarád. Jenomže tím text Freunde bleiben nekončí... Jeden tag muss ich dich seh'n Und die anderen die dich versteh'n Du bist der geilste unter vollidioten Nieten, ketten und tattoo... Mami läßt das alles zu Dafür trägst du Papis lange unterhosen.. . Já si to nevymyslela :D Všechno to respektuju, jsou to jeho vlasy, jeho pomalovaná ruka (..krásná!!), ...se vším tím si může dělat co se mu zlíbí, ale to ucho? Ničit si svá krásná upíří ouška? :D To mi přijde jako ten nejzásadnější zásah. Roztahováky jsou u mě prostě to nejhorší, a pak teda až plastika, ale to snad ty d

Taaak jsem zase tady, jste rádi? :D Bude to už zase skoro druhý týden co jsem odjela, ten čas děsně letí, a mohla jsem se ozvat dřív...stejně jako bych ale mohla udělat dalších 483 jiných věcí :D Je to tady nádherný, kousek odsud Kolín, kousek odsud Trier, kousek odsud Belgie i Holandsko a takový tamty další země :D... V Belgii už jsem měla za ten týden a něco čest být :) :-*, ale Kolín mne teprve čeká. Když nepočítám to, že v Kolíně jsem vystupovala hned první den z busu, ale neměla jsem čas se rozhlížet a užívat, pže jsem byla tak trochu vystresovaná z toho, že mě rodinka nemůže najít na místě, kam jsem původně měla dojet :D Chápete ale jaké já mám štěstí? Autobus byl z 85% plný Čechů a vedle koho si já musím sednout? :D Vedle němce, který z busu vystupoval jako první a to v Nürbergu v půl čtvrté ráno (mimochodem na NÁDHERNÉM letišti)! Do té doby stihl ale polít kafem sebe i svůj batoh, nemluvě o tom, že z toho kelímku upíjel každý dvě sekundy (ehm, nepřipomíná vám to někoho taky něm

Později v noci, kdy už je v domě klid, jen venku řádí bouře, zavřu oči a pohladím Toma, který vypadá, že nemůže usnout vůbec, na rozdíl ode mě. ,,Nechci usnout. Když se vzbudím, bude zas ráno a zase o den blíže k tomu hnusnýmu dni." ,,Blázínku," zasměje se Tom, ,,ber to pozitivně, budeš mít narozeniny." ,,Chmpf," vypustím jen a pak nakrčím zvědavě čelo, ,,to mi vlastně vysvětli - jak jsi zjistil, kdy mám narozeniny a vůbec kdysi dávno zpátky moje telefoní číslo?" ,,To je úplně jednoduchý. Nevím, zda si pamatuješ ještě ten den, kdy jsi na mě čekal před školou, abys na mě pak vychrlil milion slov v jedné sekundě." Pousměju se nad tím, když si vybavím tu chvíli, ale nechám ho pokračovat. ,,Byl jsem ten den si něco vyřídit v ředitelně, a papíry s tvým jménem a údaji tam leželi na stole, úplně na vrchu. Tak jsem se prostě kouknul, než se ředitel prohrabal k věcem pro mě. Nejspíš to bylo v době, kdy sis vyřizoval ten přestup." ,,Jo, to je dost možné. Takže

Uhm...v první řadě, kšiltovky nemám ráda všeobecně, ale na Billovi je přímo nesnáším :D Když byl jako princeznička :D, pak jsem tu kšiltovku jednou za rok u něho snesla ;), ale teď když vypadá jako kluk :D (blbě řečeno, ale jinak to říct nejde), tak je prostě nesnáším. Tomovy čepice jsou v pohodě - těm já osobně neříkám kšiltovky, protože i to slovo se mi protiví :D A taky je teď Bill nosí furt, což dělá taky hodně! Ale... tyhle dvě fotky z aplikace jsou prostě k sežrání! Absolutně úžasný! A kdyby měl den 483 hodin, pak bych na ně těch 483 hodin mohla koukat. ♥

Takový čistě něžný dílek...zbývá 4-5 dílů do konce ;) :-* ______________________________________________________________________________ Nakonec jeho kalhoty, ze kterých teče teď voda o to více, skončí mimo prostory sprchového koutu a hned za nimi je následují ty mé, doprovázené trenkami. Nač se zdržovat takovými věcmi okolo, když už cítím Tomovo horké tělo natěsno přitisknuté na tom mém, což mi myšlenky odvádí do ráje bez návratu. Toma tvrdý rozkrok se otře o můj, a jeho polibky, kterými dosud zdobil můj krk, se promění v jemné skousnutí. Pevně zavřu oči a lehce s výdechem zakloním hlavu. Zkousnu si spodní ret a nechám zavřené oči po celou dobu, než se Tomovy rty na okamžik vzdálí. Vyhledám si jeho pohled. Jeho nádherný pohled, ve kterém se můžu topit klidně celý den a stejně mne to neomrzí. S mírným úsměvem ho natlačím pevněji na stěnu, aby se nám vyhla voda, a tvrdě rukou přejedu přes jeho rozkrok, dokud ho neuslyším lehce zasténat. Spokojeně a zároveň s velkým pnutím ve svém penise

Bill: Zdravíme lidi, tady Tokio Hotel a Georg nám prozradí dnešní otázku od fanynky? Georg: Otázka zní: umíte si představit mít vlastní značku alkoholického pití? Tom: Ano! Jistě! Bill: Jistě. Stoprocentně. Rád bych to udělal. Tom: Čerstvé, čerstvé, čerstvé švestky. Georg: Awww. Tom: S vodkou. Bill: Jo, s vodkou. Tom: Švestky smíchané s... Bill: S vodkou. Tom: Nebo whisky. Bill: Přesně. Georg: Bylo by cool mít vlastní značku piva. Bill: To je taky dobrý. Tom: Rád bych měl svoje vlastní cigarety. Rád kouřím a rád piju. Takže alkohol a cigarety. (smích) Bill: To by byla perfektní... Tom: ..kombinace. Bill: Jo, perfektní kombinace. Perfektně pasuje k Tokio Hotel. (smích) Rád bych měl mojí vlastní whisky, to by bylo cool. Tom: Jo! Gustav: Souhlasím. Bill: Díky moc za otázku a mějte hezký den! Tom: Uvidíme se. Georg: Zatím. _________________________________________________________________________________ Bill: Hey Leute, hier sprechen Tokio Hotel und Georg verrat u

,,Jasně, já jsem tam byl. Jen si vezmu ty plánky, a jsem... Tom? Nebyl tam? Jo tak já mu to vyřídím." Slyším v hale otce Toma a mírně pozvednu obočí. Takže Tom nelhal, že má přijet i jeho taťka. Psiska se líně zvednou a vydají se do haly pozdravit nově příchozí osobu. ,,Tomeee?" zavolá do domu. ,,Máš u Richarda ten pytel, a co dělaj uvnitř zase psi?" Do pár vteřin už je slyšet i Tomův hlas, který se přibližuje díky tomu, že vychází z kuchyně. Nejspíš ale ještě neskončil hovor s mamkou. ,,Je to směšný!" řekne mezi dveřmi v kuchyni a podle blízkosti jeho hlasu usoudím, že právě potkal svého tátu. ,,Ahoj. Skočím ti pro to a odjíždím." ,,Kam jedeš?" zeptá se ještě rychle. ,,Nebudu tady, pokud mi chce někdo namluvit, že jsem vyšinutej, blázen, a nevím co všechno." Tomův hlas se zase ztratí, nejspíš protože odešel do svého pokoje a já slyším jen tichý rozhovor mezi jeho rodiči. ,,Co je zase?" ,,Nic." ,,No když tě takhle vidím, tak asi těžko nic. H