Zeiten ändern dich #69
Takový čistě něžný dílek...zbývá 4-5 dílů do konce ;) :-*
______________________________________________________________________________
Nakonec jeho kalhoty, ze kterých teče teď voda o to více, skončí mimo prostory sprchového koutu a hned za nimi je následují ty mé, doprovázené trenkami. Nač se zdržovat takovými věcmi okolo, když už cítím Tomovo horké tělo natěsno přitisknuté na tom mém, což mi myšlenky odvádí do ráje bez návratu. Toma tvrdý rozkrok se otře o můj, a jeho polibky, kterými dosud zdobil můj krk, se promění v jemné skousnutí. Pevně zavřu oči a lehce s výdechem zakloním hlavu. Zkousnu si spodní ret a nechám zavřené oči po celou dobu, než se Tomovy rty na okamžik vzdálí. Vyhledám si jeho pohled. Jeho nádherný pohled, ve kterém se můžu topit klidně celý den a stejně mne to neomrzí. S mírným úsměvem ho natlačím pevněji na stěnu, aby se nám vyhla voda, a tvrdě rukou přejedu přes jeho rozkrok, dokud ho neuslyším lehce zasténat.
Spokojeně a zároveň s velkým pnutím ve svém penise mu jemně skousnu místečko na rameni a uvolním se, když dva z jeho prstů zabloudí do mě. Lehce zavřu oči a směle si to jeho prozatimní bloudění užívám. Věřím, že dnes už bude vše v naprostém pořádku. Tlak, který jsem dosud téměř při každém styku s ním cítil, se zmenšuje stále více a více a naposledy, co jsem s Tomem spal, nebyl už téměř znatelný a já si už jen užíval ten vzájemný pocit. Prostě vím, že vše bude v pořádku, a to i přesto, že se budu muset spolehnout na to, že to víceméně proběhne bez přítomnosti gelu. Už teď se cítím skvěle připravený, takže si ten pocit nenechám takovou věcí zkazit.
Propůjčím Tomovi opět své rty a jen jemně ho hladím po kůži během toho, co se do mne pokusí dostat. Sice pevně přivřu oči, když se do mne dostane teprve špička penisu, ale i tak ho do sebe nechám vklouznout celého.
,,V pořádku?" vydechne mi šeptem do ucha a políbí mne na tvář. Vykouzlím na své strnulé tváři úsměv a zlehka přikývnu. Dojímá mne jeho ohleduplnost. Jemně semknu rty, otevřu oči, abych si vyhledal jeho pohled a zlehka vydechnu. Ano, všechno v pořádku. Jeho lehce pootevřené rty mne vyzývají, abych je políbil, ale já odolám, pro tu chvíli, kdy se naše oči od sebe nemohou odtrhnout. Ani ne tak nemohou, jako že nechtějí. Tom, doposud opatrně se ve mně pohybující, přidá na intenzitě, až do chvilky musím naše spojení pohledů přetrhnout a s výdechem se ztratit v jeho rtech. Slastně mu vydechnu na kůži, když rty zabloudím na jeho lícní kosti.
,,Šimráš," zasměju se, když se mi podaří pro tuto činnost vyhradit část ztrácejícího se dechu a lehce odsunu Tomovy prsty z mého boku. Ten se ale jen usměje a mrkne, než se jeho rty opět spojí s těmi mými. Je sakra sexy, jak je celý mokrý a před vrcholem. Úplně slastný pohled!
Nemám vůbec pocit, že bych dneska musel dopomáhat sám sobě, abych dosáhl vrcholu, protože cítím, že dnes to zvládne pouhá blízkost Toma. Avšak i přes to tam občas moje ruce zabloudí, když jimi sjedu z Tomova těla, které se stejně snažím zahrnovat dotyky co nejvíce, až téměř do samotného konce. To už se totiž mé tělo slabě prohne a já se snažím jen soustředit na svůj dech a nedočkavě očekávat ten slastný okamžik.
Jenomže, když jsem si jistý, že i Tom je sekundu před vyvrcholením, on se na to prudce zastaví a vyjde ze mne. Nejprve se leknu, že se něco děje, takže otevřu oči a podívám se starostlivě na Toma. Ten ale s drzým úsměvem první co udělá je, že rukama sjede na mé boky a prudce si mne k sobě otočí zády.
,,Bojíš se?" zašeptá do mého ucha a lehce zkousne mé rameno. To se na mou tvář už vrátí spokojený výraz, protože nejen že pochopím, že to byl Tomův úmysl, ale hlavně jeho ruka obejme můj penis, který je připraven zcela dojít vrcholu, a sám do mne vklouzne zpět.
Až když se moje hlava se slastným výdechem zvrátí na Tomovo rameno a já mohu vnímat už jen ten nádherný moment, kdy Tom vyvrcholí pár sekund po mně, dojde mi, jaký to mělo efekt. Efekt přímo neskutečný! Tím, že samotný konec oddálil, tomu dodalo daleko hlubší procítění, když nakonec ten slastný okamžik skutečně přišel. Nevím jak to, ale Tom je fakt kouzelník!
Půl hodiny na to už se spokojeně opírám na terase o Toma a sledujeme spolu déšť. Konečně se mi podařilo všechno doma vysušit a i naše promoklé oblečení dát sušit. Ani se to nezdálo, ale nadělali jsme doma více mokra, než jsem čekal. Naštěstí tu ale Tom vědomě měl sebou nějaké další oblečení.
Spokojeně se usměju a jemně prsty sklouznu po jeho dlani, až se střetnu s těmi jeho a nechám naše prsty proplést. ,,Cítím se teď jako v ráji," slastně vydechnu a zasměju se, ,,nevím, jak se ti to povedlo, ale bylo to sakra dobrý." Zvednu k němu oči se zasmáním.
,,To jsem rád. Už je ale všechno v pořádku, že?"
,,Už jo. Ale takhle se na mě vytahovat! To bylo ohleduplnosti na začátku a potom taková podpásovka."
,,Měl jsi strach?" vysměje se mi Tom.
,,To si piš," přitakám mu se smíchem, a natáhnu se pro polibek.
,,Pochopil jsi to ale špatně, to nebylo vytahování, to byly roky praxe, dřiny a odříkání," řekne se smíchem. Jemně ho plácnu po tváři a strhnu pohled, když ze dveří vyběhnou oba pejsci. Miky v čele odhodlaně seběhne dva schůdky a když zjistí, že na něho prší, na místě to otočí zpátky a sedne si na terasu, aby zůstal z úkrytu sledovat déšť jako my dva. To Malá dáma když vidí, že Miky běžel okamžitě zpět už to ani nezkouší a vrátí se do domu.
Usměju se nad roztomilostí Mikyho, jak s nakloněnou hlavičkou fascinovaně sleduje déšť a pak spokojeně vydechnu, když mne Tomova dlaň pohladí po tváři.
,,Tohle jsou první pejsci, který jsi kdy měl?"
,,Ne. Když jsem byl malej, tak jsme měli takového křížence labradora. Ale byl už hodně starý v době, kdy mně bylo jenom šest let. Pak si ho táta vzal sebou. Taky byl myslím z útulku, alespoň táta mi to tvrdil. Nevím. Vlastně, můžu ti ho ukázat na fotce, chtěl bys?"
,,Chtěl bych," přikývne Tom s úsměvem a proto se vydám do domu pro album.
,,A tohleto?"
,,No, to je rozmázlá fotka křečka, kterýho jsem kdysi měl," řeknu se smíchem, když procházíme společně celé album.
,,Ty si fotíš křečky?" začne se smát.
,,Náhodou, tenhle byl miloučkej, chtěl jsem mít na něj památku," pronesu rádoby uraženě, když přetočí stránku na další. Mírně se zamračím. ,,A tohle je jediná fotka s tátou, kterou mám. Zbytek jsem," pokrčím rameny a vydechnu, ,,vyhodil."
,,Máš pěkný vlasy," řekne pobaveně a lehce prstem fotku pohladí.
,,Raději bys neměl otáčet dál," zasměju se a ujmu se alba, ale to mi Tom nedovolí a pokračuje dál.
,,Aha, éra tvých vlasů pokračuje," řekne se smíchem naschvál, když si všimne, že mě rozčiluje, že si každou fotku podrobně prohlíží.
,,Tady už je alespoň malá Nelly," uchechtnu se, když konečně dojde na fotky, kde nejsem jen já.
,,Hm, nebyl jsem daleko od pravdy, když jsem říkal, že byla celá Joy. Dokonce bych ani nelhal, kdybych řekl, že mám doma úplně identickou fotku," řekne Tom u fotky, kde Nelly byly dva roky. Maminka s veselým úsměvem nad ní stojí a bedlivě ji pozoruje. ,,A taky tvoje mamka je ti tady hrozně podobná. Respektive, ty jí," stočí pohled ke mně s úsměvem a když vidí, že neodpovídám, přitáhne si mne blíže k sobě a políbí mne na spánek. ,,Kéž bych ti mohl dát to, co ty mě," špitne.
Z myšlenek se vrátím do reality. ,,Hm?" tázavě pronesu k němu.
,,Dal jsi mi Nelly," řekne pak jen a pohladí mě, ,,jo, možná to zní hloupě, dal, ale ty víš jak to myslím. A já ti nemůžu dát absolutně nic."
,,Dáváš mi toho hrozně moc, a to, co mi chybí, už mi stejně nenahradí nikdo a nic."
,,Stejně bych chtěl. Alespoň část."
,,Všechno hezký..jako kdyby zůstalo v Regensburku. A chci, aby to tam i zůstalo. Tady to je a bude vždycky jiný, ale jseš tady ty a po dvou letech alespoň vím, proč tady jsem i já. Všechno má svůj důvod proč se děje. Dáváš mi toho strašně moc, a jsem rád za každou sekundu s tebou, ačkoliv si nejsem furt jistý, jestli se mi nezdáš," s úsměvem si ho prohlédnu.
Tom mi úsměv opětuje a přetočí v albu na další stránku. ,,A kdo je tohle?"
Usměju se, když jeho prst spočine na Samuelovi, který mi rozkošně dává pusu na tvář a já se u toho vesele šklebím. ,,To je Samuel. Ten také patří k tomu hezkému, co zůstalo v Regensburku."
,,Kolik ti bylo?"
,,Třináct? Asi tak. Byl spíš kamarád, než cokoliv jiného. Ve třinácti si člověk sotva něco uvědomuje, natož mluvit o nějakém vztahu. Ale měl jsem ho fakt rád. Mamka nás přesvědčila, že se musíme vyfotit a teď musím říct zpětně, že jsem rád, že jsme to udělali."
Všimnu si, že mne Tom fascinovaně pozoruje. Pozvednu tázavě obočí a pohled mu vrátím, načež se on ale rozesměje a lípne mi malý polibek. Vezmu mu z rukou album, které odložím na stolek a ukradnu si jeho rty pro delší polibek. Tom nejprve začne hrát hru, jakože se bude bránit, ale pak mne se smíchem nechá opečovávat jeho rty do doby, než se za námi ozve známý zvuk auta. Jen se krátce ohlédnu, abych se ujistil, že je to skutečně Gordon s Nelly. Auto zaparkuje blíže k domu, aby nemuseli přes déšť daleko domu, a pak se už oba vyhrnou z auta. Zastaví se až u nás s úsměvem a pozdravem. Nelly si samozřejmě hned všimne alba ležícího na stolku a spokojeně se posadí vedle nás.
,,Tome, už jsi mě viděl, když jsem byla maličká?" začne si vesele houpat nožičkama a listovat albem.
,,Jasně, copak se tam dáš přehlédnout?"
,,To je dobře," zasměje se, album zase zavře a pohlédne na Gordona. ,,Tati, musíme zase moc fotit. Nemám třeba vůbec vyfoceného Toma," přikývne si do noty a seskočí zase na zem.
,,To víš že jo, budeme zase moc fotit. Vždyť jenom z dneška máš milion fotek."
,,Vidíš, ani nám nevyprávíš, jak jste se tam měli."
,,Hm, já se musím jít najíst a převlíknout a vy musíte jít z toho ošklivýho deště dovnitř. Jedině tam vám to řeknu," pronese vážně a odkráčí si dovnitř.
,,Zmokli jste?" kouknu na Gordona.
,,Podařilo se nám včas schovat. A vy?"
,,Tak..trošku," uchechtne se Tom.
,,Trošku zmoknout u Billa je to, co pro ostatní znamená být durch, takže jestli jsi stejný blázen do deště jako on, tak chápu..."
,,Ne, on je jen ten blázen," zasměju se na účet Toma a vyjeknu, když mne dotyčný lehce dloubne do žeber.
,,Přijďte pak dovnitř, něco pro vás mám," mrkne a s úsměvem následuje Nelly.
,,Co všichni maj s tím ošklivým deštěm?" kouknu s úsměvem na Toma.
,,Že?" opětuje mi úsměv a proplete naše prsty.
by Mintam
Propůjčím Tomovi opět své rty a jen jemně ho hladím po kůži během toho, co se do mne pokusí dostat. Sice pevně přivřu oči, když se do mne dostane teprve špička penisu, ale i tak ho do sebe nechám vklouznout celého.
,,V pořádku?" vydechne mi šeptem do ucha a políbí mne na tvář. Vykouzlím na své strnulé tváři úsměv a zlehka přikývnu. Dojímá mne jeho ohleduplnost. Jemně semknu rty, otevřu oči, abych si vyhledal jeho pohled a zlehka vydechnu. Ano, všechno v pořádku. Jeho lehce pootevřené rty mne vyzývají, abych je políbil, ale já odolám, pro tu chvíli, kdy se naše oči od sebe nemohou odtrhnout. Ani ne tak nemohou, jako že nechtějí. Tom, doposud opatrně se ve mně pohybující, přidá na intenzitě, až do chvilky musím naše spojení pohledů přetrhnout a s výdechem se ztratit v jeho rtech. Slastně mu vydechnu na kůži, když rty zabloudím na jeho lícní kosti.
,,Šimráš," zasměju se, když se mi podaří pro tuto činnost vyhradit část ztrácejícího se dechu a lehce odsunu Tomovy prsty z mého boku. Ten se ale jen usměje a mrkne, než se jeho rty opět spojí s těmi mými. Je sakra sexy, jak je celý mokrý a před vrcholem. Úplně slastný pohled!
Nemám vůbec pocit, že bych dneska musel dopomáhat sám sobě, abych dosáhl vrcholu, protože cítím, že dnes to zvládne pouhá blízkost Toma. Avšak i přes to tam občas moje ruce zabloudí, když jimi sjedu z Tomova těla, které se stejně snažím zahrnovat dotyky co nejvíce, až téměř do samotného konce. To už se totiž mé tělo slabě prohne a já se snažím jen soustředit na svůj dech a nedočkavě očekávat ten slastný okamžik.
Jenomže, když jsem si jistý, že i Tom je sekundu před vyvrcholením, on se na to prudce zastaví a vyjde ze mne. Nejprve se leknu, že se něco děje, takže otevřu oči a podívám se starostlivě na Toma. Ten ale s drzým úsměvem první co udělá je, že rukama sjede na mé boky a prudce si mne k sobě otočí zády.
,,Bojíš se?" zašeptá do mého ucha a lehce zkousne mé rameno. To se na mou tvář už vrátí spokojený výraz, protože nejen že pochopím, že to byl Tomův úmysl, ale hlavně jeho ruka obejme můj penis, který je připraven zcela dojít vrcholu, a sám do mne vklouzne zpět.
Až když se moje hlava se slastným výdechem zvrátí na Tomovo rameno a já mohu vnímat už jen ten nádherný moment, kdy Tom vyvrcholí pár sekund po mně, dojde mi, jaký to mělo efekt. Efekt přímo neskutečný! Tím, že samotný konec oddálil, tomu dodalo daleko hlubší procítění, když nakonec ten slastný okamžik skutečně přišel. Nevím jak to, ale Tom je fakt kouzelník!
Půl hodiny na to už se spokojeně opírám na terase o Toma a sledujeme spolu déšť. Konečně se mi podařilo všechno doma vysušit a i naše promoklé oblečení dát sušit. Ani se to nezdálo, ale nadělali jsme doma více mokra, než jsem čekal. Naštěstí tu ale Tom vědomě měl sebou nějaké další oblečení.
Spokojeně se usměju a jemně prsty sklouznu po jeho dlani, až se střetnu s těmi jeho a nechám naše prsty proplést. ,,Cítím se teď jako v ráji," slastně vydechnu a zasměju se, ,,nevím, jak se ti to povedlo, ale bylo to sakra dobrý." Zvednu k němu oči se zasmáním.
,,To jsem rád. Už je ale všechno v pořádku, že?"
,,Už jo. Ale takhle se na mě vytahovat! To bylo ohleduplnosti na začátku a potom taková podpásovka."
,,Měl jsi strach?" vysměje se mi Tom.
,,To si piš," přitakám mu se smíchem, a natáhnu se pro polibek.
,,Pochopil jsi to ale špatně, to nebylo vytahování, to byly roky praxe, dřiny a odříkání," řekne se smíchem. Jemně ho plácnu po tváři a strhnu pohled, když ze dveří vyběhnou oba pejsci. Miky v čele odhodlaně seběhne dva schůdky a když zjistí, že na něho prší, na místě to otočí zpátky a sedne si na terasu, aby zůstal z úkrytu sledovat déšť jako my dva. To Malá dáma když vidí, že Miky běžel okamžitě zpět už to ani nezkouší a vrátí se do domu.
Usměju se nad roztomilostí Mikyho, jak s nakloněnou hlavičkou fascinovaně sleduje déšť a pak spokojeně vydechnu, když mne Tomova dlaň pohladí po tváři.
,,Tohle jsou první pejsci, který jsi kdy měl?"
,,Ne. Když jsem byl malej, tak jsme měli takového křížence labradora. Ale byl už hodně starý v době, kdy mně bylo jenom šest let. Pak si ho táta vzal sebou. Taky byl myslím z útulku, alespoň táta mi to tvrdil. Nevím. Vlastně, můžu ti ho ukázat na fotce, chtěl bys?"
,,Chtěl bych," přikývne Tom s úsměvem a proto se vydám do domu pro album.
,,A tohleto?"
,,No, to je rozmázlá fotka křečka, kterýho jsem kdysi měl," řeknu se smíchem, když procházíme společně celé album.
,,Ty si fotíš křečky?" začne se smát.
,,Náhodou, tenhle byl miloučkej, chtěl jsem mít na něj památku," pronesu rádoby uraženě, když přetočí stránku na další. Mírně se zamračím. ,,A tohle je jediná fotka s tátou, kterou mám. Zbytek jsem," pokrčím rameny a vydechnu, ,,vyhodil."
,,Máš pěkný vlasy," řekne pobaveně a lehce prstem fotku pohladí.
,,Raději bys neměl otáčet dál," zasměju se a ujmu se alba, ale to mi Tom nedovolí a pokračuje dál.
,,Aha, éra tvých vlasů pokračuje," řekne se smíchem naschvál, když si všimne, že mě rozčiluje, že si každou fotku podrobně prohlíží.
,,Tady už je alespoň malá Nelly," uchechtnu se, když konečně dojde na fotky, kde nejsem jen já.
,,Hm, nebyl jsem daleko od pravdy, když jsem říkal, že byla celá Joy. Dokonce bych ani nelhal, kdybych řekl, že mám doma úplně identickou fotku," řekne Tom u fotky, kde Nelly byly dva roky. Maminka s veselým úsměvem nad ní stojí a bedlivě ji pozoruje. ,,A taky tvoje mamka je ti tady hrozně podobná. Respektive, ty jí," stočí pohled ke mně s úsměvem a když vidí, že neodpovídám, přitáhne si mne blíže k sobě a políbí mne na spánek. ,,Kéž bych ti mohl dát to, co ty mě," špitne.
Z myšlenek se vrátím do reality. ,,Hm?" tázavě pronesu k němu.
,,Dal jsi mi Nelly," řekne pak jen a pohladí mě, ,,jo, možná to zní hloupě, dal, ale ty víš jak to myslím. A já ti nemůžu dát absolutně nic."
,,Dáváš mi toho hrozně moc, a to, co mi chybí, už mi stejně nenahradí nikdo a nic."
,,Stejně bych chtěl. Alespoň část."
,,Všechno hezký..jako kdyby zůstalo v Regensburku. A chci, aby to tam i zůstalo. Tady to je a bude vždycky jiný, ale jseš tady ty a po dvou letech alespoň vím, proč tady jsem i já. Všechno má svůj důvod proč se děje. Dáváš mi toho strašně moc, a jsem rád za každou sekundu s tebou, ačkoliv si nejsem furt jistý, jestli se mi nezdáš," s úsměvem si ho prohlédnu.
Tom mi úsměv opětuje a přetočí v albu na další stránku. ,,A kdo je tohle?"
Usměju se, když jeho prst spočine na Samuelovi, který mi rozkošně dává pusu na tvář a já se u toho vesele šklebím. ,,To je Samuel. Ten také patří k tomu hezkému, co zůstalo v Regensburku."
,,Kolik ti bylo?"
,,Třináct? Asi tak. Byl spíš kamarád, než cokoliv jiného. Ve třinácti si člověk sotva něco uvědomuje, natož mluvit o nějakém vztahu. Ale měl jsem ho fakt rád. Mamka nás přesvědčila, že se musíme vyfotit a teď musím říct zpětně, že jsem rád, že jsme to udělali."
Všimnu si, že mne Tom fascinovaně pozoruje. Pozvednu tázavě obočí a pohled mu vrátím, načež se on ale rozesměje a lípne mi malý polibek. Vezmu mu z rukou album, které odložím na stolek a ukradnu si jeho rty pro delší polibek. Tom nejprve začne hrát hru, jakože se bude bránit, ale pak mne se smíchem nechá opečovávat jeho rty do doby, než se za námi ozve známý zvuk auta. Jen se krátce ohlédnu, abych se ujistil, že je to skutečně Gordon s Nelly. Auto zaparkuje blíže k domu, aby nemuseli přes déšť daleko domu, a pak se už oba vyhrnou z auta. Zastaví se až u nás s úsměvem a pozdravem. Nelly si samozřejmě hned všimne alba ležícího na stolku a spokojeně se posadí vedle nás.
,,Tome, už jsi mě viděl, když jsem byla maličká?" začne si vesele houpat nožičkama a listovat albem.
,,Jasně, copak se tam dáš přehlédnout?"
,,To je dobře," zasměje se, album zase zavře a pohlédne na Gordona. ,,Tati, musíme zase moc fotit. Nemám třeba vůbec vyfoceného Toma," přikývne si do noty a seskočí zase na zem.
,,To víš že jo, budeme zase moc fotit. Vždyť jenom z dneška máš milion fotek."
,,Vidíš, ani nám nevyprávíš, jak jste se tam měli."
,,Hm, já se musím jít najíst a převlíknout a vy musíte jít z toho ošklivýho deště dovnitř. Jedině tam vám to řeknu," pronese vážně a odkráčí si dovnitř.
,,Zmokli jste?" kouknu na Gordona.
,,Podařilo se nám včas schovat. A vy?"
,,Tak..trošku," uchechtne se Tom.
,,Trošku zmoknout u Billa je to, co pro ostatní znamená být durch, takže jestli jsi stejný blázen do deště jako on, tak chápu..."
,,Ne, on je jen ten blázen," zasměju se na účet Toma a vyjeknu, když mne dotyčný lehce dloubne do žeber.
,,Přijďte pak dovnitř, něco pro vás mám," mrkne a s úsměvem následuje Nelly.
,,Co všichni maj s tím ošklivým deštěm?" kouknu s úsměvem na Toma.
,,Že?" opětuje mi úsměv a proplete naše prsty.
by Mintam
Ahoj, dnes v 17:00 končí 5. kolo Soutěže best fan of TH, tak ať stihneš poslat včas úkol. :-)
OdpovědětVymazatjejich chvilky mám ráda. obzvlášť, když se Tom takhle pěkně zkušeně projevuje. :)
OdpovědětVymazatOoooooooooooo :D:D tu první půlku jsem četla s otevřenou pusou a ani jsem nedutala :D:D:D a pak prohlížení foteček :D:D:D jak se Tom hned zajímal když tam byl Bill s tím Samuelem :D:D:D ouu lala :D:D jdu na další díl :D:D
OdpovědětVymazat