Marie nemá blog

Překlad by Mintam pro manickaTH.blog.cz ! Kopírovat se zdrojem, prosím. ___________________________________________________________________________________ Moderátorka: My jsme vás našli v archivu Rádia Bremen. Bill: To už je hodně dlouho nazpět. M: To je strašně dlouho. Tom: Ještě jednou, co že nalezli? Byl jsem tam i já? B: Jasně, oba jsme tam byli. T: Fakt? B: Jo. M: Můžeme to objasnit, máme tu fotku z té scény. Kdo je kdo? B: To taky už nevím. T: Ale jo, já jsem ten s tím žlutým psem v ruce. B: Dokážeme to rozlišit jen díky těm plyšákům. M: Plyšáci. My to právě nevidíme, milá režie. Možná nám ukáží tu fotku ještě jednou. Ahá, takže vlevo. T: Tak napravo je Bill a já jsem vlevo. B: Přesně tak. T: Mám žlutého psa. B: A já mám toho bílého malého. M: Jak jste k tomu vůbec přišli, že jste tam hráli? Byl to na casting, nebo? B: Nebyl to casting. Museli jsme vlastně být přímo v Bremenu. T: Jo, bylo to přímo v Bremenu! M: No jasně, však je to kanál radio Bremen. T: Ach

Strašně se omlouvám, za velkou pauzu, prodlevu mezi psaním, ale jak už jsem zmiňovala i v omluvě v extra článku, nebylo kdy dopsat alespoň tento díl. S dalším dílem se ale chystám na trošku jný úhel pohledu, což otevírá v mé hlavě spoustu nové inspirace, tak doufám, že bude další díl dříve, než je u mne s touto povídkou "zvykem" ;) Hudba: Tokio Hotel - Hilf mir fliegen "No tak, přece nemůžeš za to,..." "Ty dávky," zalape po dechu a popotáhne, "jsem jí tam poslal já." "Bille," vydechnu trochu zoufale po chvíli. "Proč si jí to tedy posílal a jak vůbec?" "Prosila mne do telefonu," šeptne jen a mou druhou otázku ponechá nezodpovězenou. "Dobře," přejdu na jinou vlnu, "i kdyby, stále není tvoje vina, že se s tou drogou přecenila." "Bylo to to jediný, jak jsem jí mohl pomoci," pokračuje dál a s přívalem dalšího pláče se sesune na sedadle níž. Popel z jeho zapálené cigarety spadne na podlahu au

Za celé roky se mi to stalo jen výjimečně, ale tento rok je tím prokletý - a proto dodtečně, o dva dny později. Happy Birthday, daddy :) :-* A jak mu to tady slušánkuje...ňuf!

Já v práci, když jsem si tiskla lístek na 3.11. do Berlína :D People: >>No one listens to Tokio Hotel anymore<<

Happy Birthday! Co k tomu více dodat. Poznala jsem je v jejich 15 letech, teď jim je 28 a nějak tomu stále nemohu uvěřit :) Jak psal i Hagen, glad you made it :) Pyšná na ně prostě :-*