Marie nemá blog

...tudydudy dydy dudu dupdup! Tak nejsem opilá, ona je to pravda! On tam tu růžovou napatlal. Po těch letech to mnou ale nemůže ani hnout :D U něj? Pff! Když vidím v komentářích na instagramu, jak se tam jedny fanynky hroutí, že ať to proboha sundá , druhé zase podporují jakýkoliv prd a výmysl mistra Kaulitze mladšího a předhánějí se, kdo napíše lepší kompliment. Já jsem naštěstí tábor těch, kteří nad tím mávnou rukou, pousmějou se, a jdou dál. Po těch letech?! Jenomže narozdíl od těch, co netuší, já vím přesně, kde Bill vzal inspiraci. Jen si ji nechám na konec ( ačkoliv jsem pro ni nemusela daleko, a je to víc než jasné! Když teda opomenu v tuhle chvíli to, že to jistě vymyslel v době, kdy byl omámen tím svým neustálým pitím teplého šampáňa! ). :D Kdo si myslel, že to měl Bill jen kvůli tomu videoklipu a hned pak to sundá, nezná ho a hodně ho podcenil. Náš Bill nosí mezi lidmi všechno ;D Má mou plnou podporu :D A teď ta inspirace. Jasně, že jde od Silony Čárkové. V jejím videoklipu

Tento článek je starší, a četla jsem ho několikrát, než jsem se rozhoupala ho sem přeložit. Nejvíce mne k tomu evokooval můj taťka, který mi už asi 5 let v kuse podává jednu a tu samou otázku: Proč nehrajou Tokio Hotel v rádiu? Musím mu dát konečně tento článek přečíst, a doufám, že mu dojde, že je rozhodně lepší, když je nehrají ;) Koho by to zajímalo stejně tak, užijte si analýzu rádiových stanic v Německu :) _____________________________________________________________________________________________ Překlad by Mintam pro manickaTH.blog.cz ! Kopírovat se zdrojem, prosím. __________________________________________________________________________________ Top-40 rádio, formátové rádio, AC-rádio nebo rádio se striktním konceptem - všechny tyto stanice se vyznačují rádiovým programem, který je tvořen výběrem poslechovosti. Zasahuje masy - generuje hity. Kdo se vyhraňuje, nebude hrán. Některým kapelám to může být jedno. Tokio Hotel například. Bílý šum je zhruba zvuk rádia, který žádná sta

Tak jo, už to musí ven! Schovávám se před tím moc dlouho na to, abych to dál mohla snést. No jo, už jsem velká holka, už to musím zvládnout přenést přes srdce. Věřím, že ve svých 15 letech, kdy mne pojímala bezmezná láska k této kapele, bych se snažila to z youtube smazat, zadupat, hlavně o tom nikomu neříct. Protože tu kapelu co zbožňuju přece nemohu potopit, jsou nejlepší, všechno dělají nejlépe, jsou naprosto dokonalí a nikdy nic se jim nemůže pokazit. Omyl, to už vím taky :D Ne, dělám z toho tady kovbojku, přitom jde jen o jedno trapné vystoupení :D Musím říci, že už jen úvod ten moderátorky a "příprava pódia" byla taková zmatečná, nebo mně přišla. Takové to trapné ticho okolo a do toho jak na povel uječené máničky ( jo, vím jak se můj blog jmenuje :D ). Nicméně, to co předvedla kapela sama, to snad ani za slovo "zmatečné" nestojí :D Myslím, že ten den měli hodně špatný, a nebo se jen Georgovi nepodařilo dojít před vystoupením na toalety. Všichni víme, co to zna

Původně jsem plánovala, že napíšu jen něco málo k tomu, jak tradičně nic nestíhám, jak mám momentálně spoustů obíhání a starostí a všechno dokola, ale nemá to smysl. Blog tím stejně nepopoženu, aby tu byl alespoň díl povídky každý týden, a nebo vůbec, aby pokračoval duch fungujícího blogu. Stěžování prostě nic nepřinese a navíc nikoho nezajímá. A tak jsem si od všeho chtěla nějak odpočinout, zapnu si počítač, koukám si na fotky z letošní dovolené - jasně, jasně, nic nestíhá, ale na dovolenou čas měla už v červnu! - a najednou mi to došlo! Musím se přece pochlubit s tím, že se mnou letos na Mallorce byl Kaulitz mladší, prosím. Dobře, měl tam s sebou těhotnou přítelkyni, či manželku, její rodiče a k tomu všemu měli všichni americký přízvuk. Zda američani jezdí do Evropského Španělska? To všechno ale nevyvrací fakt, že to eventuelně Bill mohl být :D A ne, nechci vidět tváře jako: "Cože? Tohle ti připomíná Billa? Ani omylem!" Chci vidět jen samé pozitivní názory, jak mám pravdu

Hudba: Rammstein - Klavier V následujících dvou dnech vypadá všechno náhle klidněji. Bill je nějak vyrovnaný, smířený se situací, a dokonce ho přistihnu se i více usmívat. Myslím si, že pro klid jeho duše je rozhodně lepší, že se o Ninu někdo postará, aniž by si o ní musel dělat starosti. Ten, kdo si již ale dělal starosti, byla moje mamka, která mi během posledních dvou dnů volala asi třikrát, i přes to, že jsem jí řekl, že je všechno v nejlepším pořádku. Ani nevím, jak bych jí měl odvyprávět to, co tu těch pár dní s Billem prožíváme, a jaký že má její druhý vlastní syn problém. Podařilo se mi se z toho nějak vykroutit a slíbit jí, že se tentokrát ozvu již sám. "Od příletu ses mi neozval, až na těch pár zpráv. Jak se tam máte?" "Super. Berlín je fajn, všechno probíhá tak, jak má." "S tím dědictvím už to máte odsouhlasené?" "Pokud vím, tak to Bill ještě neobdržel orazítkovaný. Ale věřím, že to bude každou chvílí." "A jak se má Bill?" ze

Přihlašte se všichni, kdo viděl Billa v posledních měsících střízlivého :D Ano, v pořádku, Tome, chápu, proč ani ty se nehlásíš. Tohle je prostě tak ojedinělý stav už, že ani Bill neví, co střízlivost znamená. Za to ví moc dobře, jak vypadá "opilost přijatelná okolím": The right amount. Víte, jak vypadá správné množství? Kdy sice ještě dokážete stát, ač s obtížemi, ale zároveň už nedokážete poskládat prsty tak, jak byste chtěli. Smutnou věcí na tom všem je, že mi to přijde vtipný a přitom jsem bohužel ve "správném množství" byla včera. A sama proto vím, o čem píšu...