Marie nemá blog

Neodpustila jsem si ten doslovný název videa. Jak jen tohle je možné? Bill byl natočen na jakousi kameru. Z kamery se tento materiál musel přenést do nějakého počítače. Z tohoho počítače byl nahrán na internet, kde ho shlédlo miliony lidí. I přes všechny tyhle vrstvy a to, že ten pohled, který napatří nikomu, trvá jen pár sekund, mi naskočila husí kůže.

Takovouto psací krizi už jsem dlouho neměla... Uff. Mírně po čtvrté, kdy rozsvěcím mobil každou minutu, abych se ujistil, že nenalhávám sám sobě, že už je tolik hodin a Tom stále není u mě, se konečně ozvou dveře. V první sekundě chci okamžitě vyskočit na nohy a běžet ho obejmout, abych měl tu jistotu, že je celý a živý, ale vztek, který v sobě mám, kvůli tomu, že o sobě nedal vědět, mě donutí zůstat ležet. Ano, mám vztek na sebe, i na něj a nemohu si vybrat, který z nich dvou chci přemoci více. Rozsvítí pouze v obýváku, takže se k mým očím dostane jen srpek světla, ale i to mi stačí k tomu, abych poznal, že je opilý. Nejspíš ne příliš, pokud je schopný se do dvou minut dostat sám do koupelny, ale při každém zvuku naznačující pád všelijakých věcí umístěných v koupelně, přeci jen s obavou trochu vždy povyskočím a přemýšlím, zda bych se za ním neměl dojít podívat. Tom sám ale uklidní mé obavy a svede mne z mých myšlenek, když ulehne do postele vedle mne, a dokonce se tělem natiskne na má

Všechno by bylo normální. Někdo Tomovi na aplikaci nahodí téma, a on jen pokračuje. Pěje ódy na sebe, a výjimečně někdy na svého bratra, ovšem stejně to upraví tak, aby z toho on vylezl jako ten nejlepší, nejnevinnější, nejkrásnější. A nikdo se mu to pak už nesnaží vyvrátit. Nevím na co se ale snaží, když stejně nejvíc rozkošný a na fotkách stále stejný :D a krásný je někdo úplně jiný ;) A ne nadarmo o něm mluvím. Koukněte se na ikonku oné slečny... Keep calm and... Oh no! Gustav is driving! :D :D :D A nevšímavý Tom přišel o sousto, jak se pokusit velmi trapně, jako obvykle, pobavit lidi ;D Há há! :D

Mohl by mi někdy někdo vysvětlit, kam ten čas běží? Kde mizí? Pokaždé, když si uvědomím, jak mi něco rychle uteklo, či se ztratilo v záplavě času, tvářím se stejně "nespokojeně", jako tady Tom ;D Ačkoliv pravda, takhle sladká u toho nejsem ;D Nicméně, kvůli čemu píšu, po té neskutečné době, co jsem nenapsala ani písmenko. Ano, nedostatek času. Většinou, v historii tohoto blogu, byli prázdniny nejhorší čas v přidávání článků, poslední dva roky jsem v tomto období nepsala vůbec, jelikož jsem měla brigádu, která neposkytovala téměř žádný volný čas. A ač letos jsem tuto brigádu vynechala, našla jsem si jinou, s více volným časem, ale jak vidno, ani to mi nepomáhá. Do toho se mi komplikuje můj odjezd do Německa ( a než sesmolím vždy jeden e-mail v němčině, ohledně vyřizování, taky to zabere velký kus času :D ), teď jsme tu tři týdny měli na prázdniny děti ( ty člověku opravdu nedají chvilku klidu ;D ), a další věcí je, že se u kluků prostě zatím nic neděje. Snad jen to, že Toman s

...kdy Bill namol opilý předstírá dokonce i před svým bratrem práci? A hloupý bratr dělá, jakože neslyší to porno? Kdepak, to trapné vůbec není. ( obzvláště když vypadá někdo takhle k sežrání ) Ten nejtrapnější moment totiž nastává až ve chvíli... ...kdy je někdo vyšší než on samotný :D A všichni se snaží tvářit, jakože se nic neděje :D

Tome, žádná zábava?? Nesmutni a vem to pozitivně! Nejhorší by přece bylo, kdyby ti zakázali i jídlo!! Čím bys vyživil své bradičky?? :D Jdi se ze smutku nacpat :D

Někdy mám pocit, že se mi byť jeden jediný díl už nepodaří napsat... Vzbudí mne zvonění mého telefonu, a proto pomalu otevřu oči a maličko se rozhlédnu, abych se zorientoval v realitě. Pak ale zvonící telefon vezmu do rukou a líně s ním spadnu zpět do postele. Patrick? To už je tolik hodin? ,,Ahoj," přijmu hovor a přetočím se směrem k Tomovi, jenomže jeho strana postele je prázdná. Zklamáním vydechnu a znovu zavřu oči. ,,Ahoj Bille, myslíš, že by ses ve dvě mohl stavět v Lane Café?" ,,To je taková ta kavárna na rohu, že?" ,,Přesně ta." ,,Ve dvě. Budu tam," pousměju se. ,,Super, tak to je zatím všechno, co jsem ti chtěl. Uvidíme se. Tak zatím." ,,Zatím," hovor ukončím a líně se podívám na hodiny. Jedenáct? Uf. Začnu nutit své tělo, aby vstalo, a když už se dostanu alespoň do tureckého sedu, zavítá do ložnice oblečený Tom. ,,Kam se chystáš?" protáhnu se s hlasitým zívnutím. ,,Na ten zápas." ,,Ale ne," zarazím se, ,,ten zápas! Já na něj za

Trochu jsem se teď zasekla, díky brigádě, ale snad sem zas trochu chytla dech na psaní, takže si užijte jeden z víceméně posledních dílků, kdy jsou "spolu" ;) A kdo byste pracně chtěl hledat sestřih fotbalisty Maria Gomeze, či mého milovaného bubeníka Christophera Schneidera z Rammstein, abyste si představili, co má Bill na mysli, nemusíte - je to ten samý sestřih, co má Bill již od roku 2009 ;) :-* Ach ti němci :D ;) V pondělí se z práce vracím později, s pozdním rychlým obědem v ruce, a venku je na začátek května neuvěřitelné teplo, takže už se těším, až se schovám do útrob bytu. Strčím klíč do zámku, ale ten se neotočí o 360 stupňů, nýbrž jen cvakne a dveře se otevřou. A jakmile za nimi spatřím malý příruční kufr, moje nadšení z toho, že jsem doma, prudce vzroste. ,,A já už se tu pomalu začínal bát usínat sám," zvolám vesele do domu, vyzuji se a vydám se do obýváku, kde volnou rukou obejmu Toma zezadu, sedícího na rohu gauče. ,,Ahoj." ,,Ahoj," usměje se a na

Já osobně za toho "pravého Billa" považuji "tohodle Billa"... Přijde mi prostě jako ten Bill, kterého "znám". Elegantní, jemný,.... jednoduše Bill. To taky dělá ten klobouček :) Jsem tak strašně ráda, že se začal objevovat v klobouku. Mě, fanynce klobouků a největší odpůrkyní kšiltovek, tím udělal nejen velkou radost, ale hlavně mi tím trochu vrací naději, že se přeci jen "tenhle Bill" za vším tím kovem, kšiltovkama a tetováním ještě neztratil :) Na druhou stranu... ...už jsem zmiňovala, jak je úplně jedno, jestli má kšiltovku, jen když vidím, kurva, to jeho tělo?! :D To jeho "nový tělo", který si hned na to zničil... Ještě že nám Tom udělal toto památeční foto. Na to, že na Toma a jeho fotky furt nadávám, nebo se jim směju :D, mu tuhle musím pochválit :)