Ztracený čas

Mohl by mi někdy někdo vysvětlit, kam ten čas běží? Kde mizí? Pokaždé, když si uvědomím, jak mi něco rychle uteklo, či se ztratilo v záplavě času, tvářím se stejně "nespokojeně", jako tady Tom ;D Ačkoliv pravda, takhle sladká u toho nejsem ;D

Nicméně, kvůli čemu píšu, po té neskutečné době, co jsem nenapsala ani písmenko. Ano, nedostatek času. Většinou, v historii tohoto blogu, byli prázdniny nejhorší čas v přidávání článků, poslední dva roky jsem v tomto období nepsala vůbec, jelikož jsem měla brigádu, která neposkytovala téměř žádný volný čas. A ač letos jsem tuto brigádu vynechala, našla jsem si jinou, s více volným časem, ale jak vidno, ani to mi nepomáhá. Do toho se mi komplikuje můj odjezd do Německa (a než sesmolím vždy jeden e-mail v němčině, ohledně vyřizování, taky to zabere velký kus času :D), teď jsme tu tři týdny měli na prázdniny děti (ty člověku opravdu nedají chvilku klidu ;D), a další věcí je, že se u kluků prostě zatím nic neděje. Snad jen to, že Toman si zahrál v jednom klípku...



Toto opravdu není můj šálek kávy, co se hudby týče, a Toman samozřejmě v tom klipu nehraje, ale nějak se mi to vrylo do hlavy. Za prvé, ta R8 tam už byla podezřelá, a když se pak od 1:50 (nebo tak nějak kolem) začne objevovat týpek s černými dredy, a zarostlej až kampak, nedalo mi to, abych si nemyslela, že jim Toman nejen půjčil autíčko, ale i svůj ksicht ;D Nemáme kontrolu nad tím, jak v Americe utíká čas, a nebýt občasných fotek, ani nevíme, jak dvojčata ještě vypadaj, takže bych se ani nedivila, kdyby jednou Toman takto zarostlý přišel :D

Dobře, to jsem se vykecala ohledně toho klipu, co mi leží v hlavě, a ač ta hudba je mi nesympatická, nemohu říci, že by mi ten refrén (má tahle "hudba" taky refrény?) nebyl trochu příjemný :) Nicméně, už sem si na tuto hudbu rozepsala malou jednodílovku, která nejspíš, jako většina mých věcí v šuplíku a v počítači, nespatří světlo veřejnosti, čímž se dostávám k dalšímu problému. Jednoduše mi nezbývá čas na psaní! Zeiten ändern dich, první řadu, sem měla napsanou hodně hodně předem, takže i když jsem měla psací krizi, pořád sem mohla přidávat díly. S druhou řadou to tak už bohužel není. Mám sice už od samého začátku vymyšleno, jak bude vše probíhat a jak vše zakončím, ale už bohužel nedochází k sepsání těchto věcí. Takže jsem se rozhodla, že než opět definitivně opustím tuto republiku, vše napravím, a pokusím se napsat si něco dopředu. Ač je to pro mne v těchto chvílích nesplnitelný a nadlidský úkol.

S nedostatkem času určitě bojujeme párkrát každý, ale i přesto doufám, že si zbytek prázdnin (kteří mají tu čest ještě prázdniny mít ;)), a zbytek léta užijete beze spěchu, stresu a všeho toho nesympatického, co lidi dělá šílenými ;D

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Rok 2017 s Tokio Hotel

Zeiten ändern dich #73

Melancholic Paradise Tour #2 - Lipsko