VIP párty

Původně jsem chtěla první dopsat díl Schatten im Licht, a až po něm se vyblbnout na článku, který jsem slibovala ve včerejším příspěvku k Fashion Weeku. No, jenomže co čert nechtěl, Natalie přidala právě na Instagram další fotku, která mne rozesmála asi tak na deset minut, a nemohla jsem to oddalovat. Původně se měl článek týat jen večera s Lenou, twins a Lala Berlin (neboli Leylou Piedayesh), ale ono to dostalo pokráčko, když Bill s Natalie odletěli do Kodaně. A proto...

To, že se znají s Leylou jsem zjistila v loňském roce, po Fashion Weeku, to že se znají s Lenou až v květnu, po Billově soukromém projektu v Berlíně. To, že si je všechny Leyla pozve "na soukromou večeři", bylo prostě hezký a já si říkala, jak idylické to v té VIP společnosti musí být :D



Hezký společný čas, dobrá večeře, alkohol, máte si co říct...
...hodíte pár společných fotek, pochlubíte se na Instagramu, jak krásnou společnost na párty od Lala Berlin máte, užíváte si.



No jo, jenomže večer postoupí, i vlastní bratr s k vám otočí zády a najednou není víc co říct :D



Jako vážně?! :D Vážně mne tohle udusilo na pár minut smíchy, než mi nakonec Toma začalo být snad až líto :D Ani mu v té lítosti už nedokážu vytknout to, co má na sobě :D Určitě ani nemohl pít, protože dělal zas Billovi řidiče! :D
Tak jako tak, ten pohled plný bezmoci: "Co já tady, proboha, dělám?" :D


Toma lituju, a asi bych ho ten večer vzala za ruku a odešla s ním, protože přesně tak bych se tam cítila taky :D Jenomže až dnes jsem ho pochopila zcela!
Bill s Natalie odletěli do Kodaně za Lala Berlin, a chápu, že Tom, i kdyby sebevíc chtěl, zůstal raději v Německu na zadku :D A dobře udělal!!
Neříkám, asi se dobře bavili, popíjeli,...


...než to zabila Natalie s poslední fotkou!



Vážně?
Vážně?!



Tady někdo zapomněl na kohoutka :D
No, dobře, to by asi k dnešku stačilo. Maximálně se ještě párkrát do noci vzbudím se zajíkavým smíchem, ale tak snad to spolubydlící přežijí... A Tom? Má u mě výhru, že byl chytrý a zůstal pro tentokrát doma. Vážně? Ani já bych nechtěla být označena v tom slepičinci :D

Komentáře

  1. báři2. února 2017 v 16:46

    Došla jsem si smlsnout na tvém článku. :D Ty jak to popisuješ, jako bys mi četla myšlenky. :D Ach jo. Já se tady chechtám jak dement, a v tom tichu domu, kde je slyšet jenom bratrovo chrápání přes stěnu, musí být slyšet i ten můj maniakální smích nad ubohým Tomovým životem :D :DNemohl pít, Billovi dělal řidiče, ale stihnul ho sprdnout za to, že si nevzal kabát :D Ale ten jeho výraz mluví za vše. :D Zpytování svědomí, k čemu se to zase nechal uvrtat :DJediný kohout na smetišti a ještě se na něj zapomene! Mno, ale jestli ono tady není něco mezi řádky řečeno. :D třeba je to kohoutek, ale co rád další kohoutky :D (ne vodovodní :D)Tenhle článek budiž mi povzbuzením, že můj život není tak bídný. :D Taky bych vzala Toma za ruku a odvedla, protože dívat se na takový znuděný ksicht... To jako bych se já chtěla účastnit nějaké výstavy motorů, čemuž rozumím jako koza petrželi. :D I když... :D

    OdpovědětVymazat
  2. Ká.3. února 2017 v 14:34

    Jojo, Bari ma pravdu - otazkou je zda je kouhoutek a neni spis slepicka 😃 prece jenom kdyz si to clovek vezme, moc lluku nemiluje modu a netravi cas dobrovolne s 10 holkama .. ale mozna mu krivdim 😃😕
    Kazdopadne Tomuv zivot je popsan dokonale, chudatko. 😃

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Rok 2017 s Tokio Hotel

Obrázek
A když už jsem vzpomínala a uzavírala rok 2017, není nad to ohlédnout se za tím, jak se mi po celý rok vlastně vedlo. Ačkoliv by někdo řekl, že jsem viděla kluky 5x během roku a ano, bylo to božský a nádherný a můj splněný sen, i tak to mělo uskalí. Nejlépe to zobrazí následující fotky... ...takhle to letos vypadalo pokaždé, když oznámili termín a město, které jsem byla schopná navštívit... No a dny mezi koncerty? Upřímně jo, moc peněz na jídlo nezbývalo, takhle vypadala asi klasická porce :D No snad v roce 2018 něco ušetřím a budu si moci místo čínských polévek dát i něco jiného :D
Další informace

Zeiten ändern dich #73

Obrázek
Tak tady ještě takový "ujasňující" dílek, jak jsem ho pro sebe nazvala, a příští pondělí (možná dříve?) ten očekávaný POSLEDNÍ 74. dílek... ;) ,,Slyšel jsi mě, když jsem říkal, že mi budeš muset věřit?" zeptá se Tom, když si ho vyděšeně prohlédnu. Vzal mne ke stájím a rozhodl se, že mi jednoduše ukáže, že můžu jet na koni. Jsem z toho dost nesvůj, ale zase nemohu říci, že bych Tomovi nevěřil. ,,Jasně, ale.." ,,Tak mi věř." ,,Jsi si jistý, že to chceš zkusit?" prohlédnu si z bezpečné vzdálenosti černého hřebce jménem Thady. ,,Když bych si nebyl jistý, tak bych tě sem nepřivedl. Krom toho, poslouchal jsi se někdy, když mluvíš o koních? Vždyť to je úplně láskyplný proslov. Neříkej mi, že kvůli jediný špatný zkušenosti na toho tvora zanevřeš." ,,Tome, já nevím, nejsem si jistý, většinou nedělám věci, kterými..," nedokončím to a jen vydechnu. ,,Zlato," usměje se, ,,budu na tom koni s tebou. A kdybych věděl, že nedokážeš překonat mnohé, tak bych t
Další informace

Melancholic Paradise Tour #2 - Lipsko

Obrázek
...a po výletě do Berlína navázalo Lipsko. Rozdíl byl akorát v tom, že holčičky, se kterými jsem navštívila koncert předtím, dorazily až v den koncertu. Kdežto s Mbarath a Melli jsme dorazily den předem, abychom se stihly ubytovat, rozkoukat se a užít si i něco z Lipska. To jsme ovšem netušily, jak moc si budeme přát z něj rychle odjet. Začalo to celé nevinně. Poprvé jsme zvolily na cestu jinou společnost a nebyly až tak zklamané. Po mých zkušenostech, s neustálým zpožděním a celkově nespolehlivostí, to předčilo mé očekávání. Do Lipska jsme dorazily na čas, krásně našly ubytování, měly pěkné počasí, všechno se tvářilo ideálně. Začalo to ovšem první večeří, kdy jsme (kvůli mně) hledaly místo, kde by podávali chřest. A po neúspěchu zasedly v jedné nejbližší restauraci, kde bylo vše hrozně mastné a ještě ke všemu strašidelné, včetně obsluhy. Na zpáteční cestě jsme se rozhodly zajet si zjistit, jak daleko od místa činu, tedy haly, se skutečně nacházíme. Chtěly jsme dojet, ale když jsme
Další informace