Joiz - Už žádný sex s fanynkami pro Gustava 1/5
Po roce jsem narazila na tento rozhovor, a došlo mi, jak strašně mne před tím rokem rozesmál. A tak jsem si ho pustila znovu, znovu mne rozesmál, a proto jsem se znovu rozhodla, že si ho přeložím pro blog (to já běžně dělám věci na dvakrát díky mé prokrastianci :D). Takže tady je, pobavení s těmi miminky. Alespoň první část, už pracuji na třetí, mělo by tu všech pět být co nejdříve ;)
Přeložila Mintam pro manickaTH.blog.cz! Kopírovat se zdrojem, prosím.
___________________________________________________________________________
Přeložila Mintam pro manickaTH.blog.cz! Kopírovat se zdrojem, prosím.
___________________________________________________________________________
Tama: Ahoj a srdečně vítejte ve Volkshaus klubu, kde křičí holky od včerejšího rána a čekají. A na koho že čekají? Na Tokio Hotel!
Bill, Georg: Ahoj.
Tama: Srdečně vítejte.
Bill: Díky.
Tama: Viděla jsem vaše šílené fanoušky už u vchodu, čekají na vás už od včerejších šesti hodin ráno.
Bill: To jsme teď taky slyšeli, je to hezké. Hezké přivítání.
Tama: Takže ten faktor pobláznění ještě neustal. Ještě si pamatuji, bylo mi 12 nebo tak, a viděla jsem vás na Vivě, někde u předávání cen Comet, a tam se ozýval křik, až uši bolely.
Bill: Stalo se to trochu klidnějším. Je to trochu mírnější, protože hodně z nich je teď starší, přesně jako my, máme první vrásky a tak.
Bill, Georg: Ahoj.
Tama: Srdečně vítejte.
Bill: Díky.
Tama: Viděla jsem vaše šílené fanoušky už u vchodu, čekají na vás už od včerejších šesti hodin ráno.
Bill: To jsme teď taky slyšeli, je to hezké. Hezké přivítání.
Tama: Takže ten faktor pobláznění ještě neustal. Ještě si pamatuji, bylo mi 12 nebo tak, a viděla jsem vás na Vivě, někde u předávání cen Comet, a tam se ozýval křik, až uši bolely.
Bill: Stalo se to trochu klidnějším. Je to trochu mírnější, protože hodně z nich je teď starší, přesně jako my, máme první vrásky a tak.
Tama: Kde máš, prosím tě, vrásky?
Bill: Takže, trochu se to zklidnilo…
Tama: Moment, zkontroluji krátce u všech vrásky. Žádné vrásky nevidím.
Gustav: Já žádné vrásky mít nebudu, mám tlustý obličej.
Tama: To přece není pravda.
Gustav: To je normální.
Tama: Ale ty jíš rád, co jsi jedl předtím?
Gustav: Krásné sušenky.
Tama: Já chci taky sušenku. Co musí člověk udělat teď pro to, aby dostal sušenku?
Tom: Něco to stojí. *významný pohled*
Gustav: Co musíme my udělat pro to, abychom dostali talíř švýcarských sýrů?
Tom: Jo!
Tama: Dostali jste něco?
Všichni: Ne!
Tama: Ještě ne? Tak to se musíme jít později najíst.
Georg: My už jsme se těšili, oni nám říkali, že sebou přineseš výborný sýr.
Tama: Oni mi nic neřekli, jinak bych něco vzala. Je to hned za rohem, můžu tam skočit. Ach, je tak hezké vás vidět. Nějakou chvíli jsme o vás nic neslyšeli, ale viděli jsme vás v tisku. Bill a Tom odchází do LA, ti další dva zůstávají v Magdeburku. Ty ses ale *pohled na Gustava*, myslím oženil. Je to pravda?
Gustav: Hmm.
Bill: To je pravda.
Tama: Ty jsi… *Gustav jí mezitím ukáže prstýnek* Oh, gratulace!
Gustav: Díky.
Tama: Měli jsme možnost od tebe oficiálně slyšet, že jsi se oženil?
Všichni: Jo.
Tama: Takže je to oficiálně.
Georg: Teď je to ale extra jen pro tebe.
Tama: Můžeme to udělat exkluzivním. Exkluzivně v Joiz!
Tama: Jaké je to být na turné s ženatým mužem?
Bill: Ach, hezké. Jako vždycky. Byli jsme všichni na té svatbě, to bylo totálně hezké, měli jsme všichni super večer a byli jsme řádně opilí. Byla to zábava. Byl jsem rád na svatbě, mám rád svatby.
Tama: Poznali jste někoho na té svatbě, koho byste si sami chtěli vzít?
Bill: Ne. Já bohužel ne. Bohužel nikdo se tam mezi hosty nenašel.
Georg: Myslím, že si někteří z toho vůbec nic nepamatují.
Tama: To bylo až tak špatné?
Všichni: Jo.
Gustav: Vypadalo to tak.
Tama: Smíš se s nimi ještě přátelit? Posuzovali tvou ženu? Všechno dobrý?
Gustav: V tomhle případě nepřichází ani jedna otázka v úvahu.
Tama: Někteří tvrdí, že po svatbě se všechno změní. Změnilo se pro tebe něco?
Gustav: Ne.
Tama: Všechno stejné?
Georg: Kromě toho, že už s nikým jiným nesmí mít sex.
Tama: *na Georga* Ty jsi takový finanční manažer a to vlastně dobře pasuje ke Švýcarsku.
Bill: Ty jsi tedy výborně informovaná.
Tama: Samozřejmě.
Georg: Připravená.
Tama: Jasně. To musí člověk být, když dostane šanci vás vyzpovídat. Tak jak to je, jsi ve Švýcarsku, už jsi si nechal doporučit pár rad?
Georg: Ne, ne…no ne!
Tama: I psy máte sebou, že?
Bill: Ti jsou tu. Máme vždycky na naše dva psy s sebou, znají to, jsou na turné s námi rádi. I posledně jsme to tak měli, při předchozím turné. Funguje to dobře.
Tama: Ten malý tlustý je sladký. Pumba. Komu patří vlastně?
Bill: To je můj pes.
Tama: Ten asi rád jí.
Bill: Miluje své jídlo.
Tom: Ačkoliv tolik zase nejí. On je od přírody tlustý.
Bill: Prostě Pumba.
Tama: Je načechraný.
Moc pěkné :-)
OdpovědětVymazatNo já vím, že jsem si ho kdysi pouštěla, a je možné, že s anglickýma titulkama, protože němčina a já jsme pořád na štíru :D Ale i kdybych tomu nerozuměla, smála bych se tomu Billovu věčnému hihňání. :D Jako slečinka :D
OdpovědětVymazat