TH Family ♥

Nemohla jsem najít čas a nějak ani sílu v posledních dnech napsat další díl.
Není ale nic víc povzbuzujícího, než když zjistíte, že jste v pondělí, ve 20:37, zveřejnili prorocký díl!

"No vlastně, když už jsme tu jenom v tomhle složení," vloží se do toho náhle Gustav a pohlédne s povzbuzením na svou přítelkyni.
"Ani nemůžu, dneska jsem tu totiž už za dva," pohladí si s pyšným úsměvem bříško.

Tahle zpráva mne právě mega nabila! ♥



Život je nezpochybnitelně nádherný!
Ta představa, že mu bylo 16, když jsem je poznala, a v 17 jsem ho poprvé viděla naživo.
Jak se jeho život tak nádherně obrátil a změnil. Ten malý kluk za bicími bude otcem.. ♥
Je mi smutno ze mě! :D Tolik změn v jejich životě, a já furt jen stojím ve frontě na něco :D

Ňuf ♥

Komentáře

  1. báři14. února 2016 v 16:09

    No jako já jsem z toho celá naměkko a hrozně moc šťastná. :) A rovnou jsem říkala, že mimčo bude mít ty nejbláznivější strejdy pod sluncem. :D :D
    Stojíš frontu na něco? Já asi stojím s tebou... :D Dneska jsem četla článek o císařských řezech a bylo tam psáno, že nejideálnější věk k prvnímu porodu je pro matku mezi 19-22 lety, či tak nějak. A když jsem to řekla mamce, tak se zasmála a říká: "To jsi pěkně v prdeli, když už jsi to propásla, co?"
    Opravdu nesmírně potěšilo. :D

    OdpovědětVymazat
  2. Mintam14. února 2016 v 16:25

    [1]: No tak to mne velice navnadilo! :D :D Z toho jak jsem se před chvilkou rozplývala, že je život nezpochybnitelně nádherný, jsem teď nezpochybnitelně v prdeli! :D Tak to už asi nedopadne s námi no :D♥ Jej ale ti strejdové! :D To bude jedna velká rozkoš ♥ Akorát nevím, zda ho strejda Tom bude moct muchlovat jako Pumbu, protože pokožka miminek je dost háklivá a ty jeho vousiska, nevím nevím :D ♥

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Rok 2017 s Tokio Hotel

Obrázek
A když už jsem vzpomínala a uzavírala rok 2017, není nad to ohlédnout se za tím, jak se mi po celý rok vlastně vedlo. Ačkoliv by někdo řekl, že jsem viděla kluky 5x během roku a ano, bylo to božský a nádherný a můj splněný sen, i tak to mělo uskalí. Nejlépe to zobrazí následující fotky... ...takhle to letos vypadalo pokaždé, když oznámili termín a město, které jsem byla schopná navštívit... No a dny mezi koncerty? Upřímně jo, moc peněz na jídlo nezbývalo, takhle vypadala asi klasická porce :D No snad v roce 2018 něco ušetřím a budu si moci místo čínských polévek dát i něco jiného :D
Další informace

Zeiten ändern dich #73

Obrázek
Tak tady ještě takový "ujasňující" dílek, jak jsem ho pro sebe nazvala, a příští pondělí (možná dříve?) ten očekávaný POSLEDNÍ 74. dílek... ;) ,,Slyšel jsi mě, když jsem říkal, že mi budeš muset věřit?" zeptá se Tom, když si ho vyděšeně prohlédnu. Vzal mne ke stájím a rozhodl se, že mi jednoduše ukáže, že můžu jet na koni. Jsem z toho dost nesvůj, ale zase nemohu říci, že bych Tomovi nevěřil. ,,Jasně, ale.." ,,Tak mi věř." ,,Jsi si jistý, že to chceš zkusit?" prohlédnu si z bezpečné vzdálenosti černého hřebce jménem Thady. ,,Když bych si nebyl jistý, tak bych tě sem nepřivedl. Krom toho, poslouchal jsi se někdy, když mluvíš o koních? Vždyť to je úplně láskyplný proslov. Neříkej mi, že kvůli jediný špatný zkušenosti na toho tvora zanevřeš." ,,Tome, já nevím, nejsem si jistý, většinou nedělám věci, kterými..," nedokončím to a jen vydechnu. ,,Zlato," usměje se, ,,budu na tom koni s tebou. A kdybych věděl, že nedokážeš překonat mnohé, tak bych t
Další informace

Melancholic Paradise Tour #2 - Lipsko

Obrázek
...a po výletě do Berlína navázalo Lipsko. Rozdíl byl akorát v tom, že holčičky, se kterými jsem navštívila koncert předtím, dorazily až v den koncertu. Kdežto s Mbarath a Melli jsme dorazily den předem, abychom se stihly ubytovat, rozkoukat se a užít si i něco z Lipska. To jsme ovšem netušily, jak moc si budeme přát z něj rychle odjet. Začalo to celé nevinně. Poprvé jsme zvolily na cestu jinou společnost a nebyly až tak zklamané. Po mých zkušenostech, s neustálým zpožděním a celkově nespolehlivostí, to předčilo mé očekávání. Do Lipska jsme dorazily na čas, krásně našly ubytování, měly pěkné počasí, všechno se tvářilo ideálně. Začalo to ovšem první večeří, kdy jsme (kvůli mně) hledaly místo, kde by podávali chřest. A po neúspěchu zasedly v jedné nejbližší restauraci, kde bylo vše hrozně mastné a ještě ke všemu strašidelné, včetně obsluhy. Na zpáteční cestě jsme se rozhodly zajet si zjistit, jak daleko od místa činu, tedy haly, se skutečně nacházíme. Chtěly jsme dojet, ale když jsme
Další informace