Boys Will Be Boys - Outtakes! - Tokio Hotel 2015 EP12

Na tohle neexistuje komentář! :D
A snad že ho ani nepotřebuje...
Jen ten pocit, jak kluci v Berlíně při cestě k hale nabírali spolucestující do autobusu a my jely metrem, žejo! Sakra! :D


Nechte kluky a děti být klukama a dětma ;D

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Rok 2017 s Tokio Hotel

Obrázek
A když už jsem vzpomínala a uzavírala rok 2017, není nad to ohlédnout se za tím, jak se mi po celý rok vlastně vedlo. Ačkoliv by někdo řekl, že jsem viděla kluky 5x během roku a ano, bylo to božský a nádherný a můj splněný sen, i tak to mělo uskalí. Nejlépe to zobrazí následující fotky... ...takhle to letos vypadalo pokaždé, když oznámili termín a město, které jsem byla schopná navštívit... No a dny mezi koncerty? Upřímně jo, moc peněz na jídlo nezbývalo, takhle vypadala asi klasická porce :D No snad v roce 2018 něco ušetřím a budu si moci místo čínských polévek dát i něco jiného :D
Další informace

Zeiten ändern dich #73

Obrázek
Tak tady ještě takový "ujasňující" dílek, jak jsem ho pro sebe nazvala, a příští pondělí (možná dříve?) ten očekávaný POSLEDNÍ 74. dílek... ;) ,,Slyšel jsi mě, když jsem říkal, že mi budeš muset věřit?" zeptá se Tom, když si ho vyděšeně prohlédnu. Vzal mne ke stájím a rozhodl se, že mi jednoduše ukáže, že můžu jet na koni. Jsem z toho dost nesvůj, ale zase nemohu říci, že bych Tomovi nevěřil. ,,Jasně, ale.." ,,Tak mi věř." ,,Jsi si jistý, že to chceš zkusit?" prohlédnu si z bezpečné vzdálenosti černého hřebce jménem Thady. ,,Když bych si nebyl jistý, tak bych tě sem nepřivedl. Krom toho, poslouchal jsi se někdy, když mluvíš o koních? Vždyť to je úplně láskyplný proslov. Neříkej mi, že kvůli jediný špatný zkušenosti na toho tvora zanevřeš." ,,Tome, já nevím, nejsem si jistý, většinou nedělám věci, kterými..," nedokončím to a jen vydechnu. ,,Zlato," usměje se, ,,budu na tom koni s tebou. A kdybych věděl, že nedokážeš překonat mnohé, tak bych t
Další informace

Melancholic Paradise Tour #2 - Lipsko

Obrázek
...a po výletě do Berlína navázalo Lipsko. Rozdíl byl akorát v tom, že holčičky, se kterými jsem navštívila koncert předtím, dorazily až v den koncertu. Kdežto s Mbarath a Melli jsme dorazily den předem, abychom se stihly ubytovat, rozkoukat se a užít si i něco z Lipska. To jsme ovšem netušily, jak moc si budeme přát z něj rychle odjet. Začalo to celé nevinně. Poprvé jsme zvolily na cestu jinou společnost a nebyly až tak zklamané. Po mých zkušenostech, s neustálým zpožděním a celkově nespolehlivostí, to předčilo mé očekávání. Do Lipska jsme dorazily na čas, krásně našly ubytování, měly pěkné počasí, všechno se tvářilo ideálně. Začalo to ovšem první večeří, kdy jsme (kvůli mně) hledaly místo, kde by podávali chřest. A po neúspěchu zasedly v jedné nejbližší restauraci, kde bylo vše hrozně mastné a ještě ke všemu strašidelné, včetně obsluhy. Na zpáteční cestě jsme se rozhodly zajet si zjistit, jak daleko od místa činu, tedy haly, se skutečně nacházíme. Chtěly jsme dojet, ale když jsme
Další informace